Bedřich Ludvík všem vzkazuje: "Není většího zážitku, než si napsat vlastní knihu"

11. červenec 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martina Kociánová a Bedřich Ludvík

Dramaturg a spisovatel, autor textů a hudby, scenárista a režisér televizních dokumentů Bedřich Ludvík byl středečním (11. července) hostem Dvojky a Martiny Kociánové.

Sólista a muž mnoha profesí
Bedřich Ludvík je muž mnoha profesí a bývá rád ve všem první a netradiční. Jako příklad uvedl, že se již roku 2004 rozhodl platit největší koncesionářské poplatky v zemi. „Vždy jsem ve škole sedával v prvních lavicích, vždy rád s něčím začínám. Nejsem šplhoun, ale všiml jsem si, že pod svícnem bývá tma.“ A dodává: „Když jste v životě sólistou, tak se pak můžete ukrýt do role dramaturga, což je týmová práce. A když se unavíte, tak můžete jít na pódium a vyřádit se jako písničkář.“

Bedřich Ludvík

Dokumenty točí pouze v době svého volna
Ač pracuje jako dramaturg hrané tvorby, rád točí dokumenty. To ale pouze ve své volnu. Jeho dokumenty všichni dobře známe, ač asi nevíme, kdo je jejich autorem. Šlo např. o "Paměti stromů", "Rozhlédni se člověče" a rozepsán a dosud nenatočen je seriál "Příběh věží". Posledně jmenovaných příběhů dosud napsal 8 dílů ze 16 a čeká, až jej televize osloví k jejich dopsání, resp. už dva roky čeká na to, až je někdo vytáhne ze šuplíku. Točení dokumentů je tak pro Bedřicha Ludvíka koníčkem, který je diváky velmi žádaný a televize je již několikrát opakovala. „Já jako dramaturg hrané tvorby ale nijak nemůžu ovlivnit to, jestli se natočí nebo bude vysílat můj dokument.“ Před nedávnem takto dokončil seriál věnovaný řece Ohři. "Bylo to pro mně velké objevování příběhů kolem této řeky. Točil jsem to ale rok, a to o víkendech, v době dovolené a měl jsem i měsíční neplacené volno."

Pohádky pro otce a matky
Dalším bodem zájmů Bedřicha Ludvíka je psaní knih. Tou poslední jsou "Pohádky pro otce a matky". „Mám s tím názvem trochu problém při jejím představování v knihkupectvích. To totiž není kniha až tak pro děti, ale je to normální beletrie pro dospělé.“
Knížka je vlastně rozšířeným vydáním stejnojmenné knihy, kterou napsal a sám vydal v roce 1997. „Po 15letech jsem se rozhodl dopsat další pohádky. Původně vznikla na základě zakázky tehdejšího Československého rozhlasu a čtyři pohádky byly natočeny a odvysílány. Původně to měla být knížka s barevnými obrázky, což se nakonec nepodařilo. Černobílé ale má. Pohádky jsou určeny dospělým proto, že dnešní děti knihou zrovna nepotěšíte. Ty zajímají počítačové hry. Pohádky nám, dospělým, tak trochu zbyly.“

Bedřich Ludvík

Bedřich Ludvík nám všem vzkazuje: „Napište si svou knihu. Je to úžasný zážitek. Všem doporučuji udělat to, co já. Tedy podívat se do tiskárny, kde vaši knihu uchopují ruce tisíce žen. Já se dotýkal knihy, která, ještě horká, vyjížděla z linky. To je nezapomenutelný a krásný okamžik, který všem doporučuji.“

Za vším stojí múzy
A co Bedřicha Ludvíka vlastně inspiruje k vytvoření knihy, dokumentu, filmu, písničky? „Já obcuji zásadně s múzami. Když dostanu nějakou zakázku, tak to je jen spouštěč. Ale múza je to podstatné. Múza rovná se nápad. Můžete něco napsat, pak zjistit, že je to blbé a přepsat. A tak stále dokola dokud to nemá nějaký nápad. Ale nejlépe je, když to přijde od pána Boha. “

Bedřich Ludvík ve studiu ČRo Leonardo

Více si ale poslechněte sami v audiozáznamu rozhovoru Martiny Kociánové a Bedřicha Ludvíka.

autor: lup
Spustit audio