Becherovka

22. květen 2014

Jméno Becher pochází z německého Pecher, tedy smolař. Ovšem rodina karlovarských Berechů žádný pech rozhodně neměla.

Z původních mlynářů na říčce Teplé, kteří zde zapustili kořeny v 16. století, vzešla pokolení krejčích, obchodníků, ale také nejstarších karlovarských lékárníků a uznávaných lázeňských lékařů. Na poznatcích doktora Davida Bechera přezdívaného Hippokrates Karlových Varů, staví balneologie dodnes.

Jeho synovec, Josef Vitus Becher, narozený 17. září 1769, se od strýčka přiučil spoustě věcí. Začínal jako obchodník s koloniálním zbožím, ale zajímal se také o chemii, experimentoval s léčivy, v pětadvaceti letech si zařídil vlastní vinopalnu a začal s výrobou likérů.

Zázračná receptura

A pak se přihodila ta zvláštní náhoda. V létě roku 1805 se v jeho domě U Tří skřivanů ubytoval jistý významný říšský hrabě, který byl ve Varech na léčení, a doprovázel ho jeho osobní lékař, doktor Frobrig z Anglie.

Ti dva si padli do noty. Oba byli velcí nadšenci do žaludečních likérů. Když se vracel do Anglie, zanechal doktor Frobrig Becherovi na rozloučenou lístek se zázračnou recepturou.

Becher ji dva roky piloval, než tu dobrotu začal prodávat jako kapky na žaludek. V lázeňském městě, kde se v té době léčily zejména neduhy zažívacího traktu, naprosto ideální nápad. Na počest doktora Frobriga ji nazval Carlsbader English Bitter.

Čtěte také

Tajemství té lahodné tekutiny svěřil pouze svému synovi Johannovi, který po něm převzal firmu a vedl ji přes tři desetiletí. Johann Nepomuk Becher, jehož podpis je dnes na každé lahvi, postavil novou továrnu a vybavil ji moderním zařízením. Likér začal stáčet do typických plochých lahví ze zeleného skla.

Johannův syn Gustav nechal zaregistrovat kryptogram rodiny jako jednu z ochranných známek. A začal vyrábět také známé porcelánové kalíšky. Od poloviny 19. století se likér vyvážel do ciziny. Za první světové války se vozil i vojákům na frontu.

Úspěšně zavedená firma se dědila z otce na syna a spolu s ní zázračná receptura. Velice přísně tajná! Stoprocentní přírodní produkt bez chemických přísad. Jen karlovarská voda, vysoce kvalitní líh, přírodní cukr a zvláštní směs bylinek a koření.

Tajemství výroby

Ví se, že recept tvoří přibližně dvě desítky bylin. Většina prý roste v okolí Karlových Varů, ale některé se musí vozit ze vzdálených exotických zemí, například ze Zanzibaru, Srí Lanky či z Jižní Ameriky.

Výroba probíhá v místnosti, které se v rodině říká „drogikammer“, a trvá několik týdnů. Bylinky se dají do plátěných pytlů, pak se namočí do koncentrovaného alkoholu, extrakt se smíchá s vodou, přisladí a zraje.

Čtěte také

Aby tajemství výroby nejstaršího a nejznámějšího českého likéru zůstalo zachováno, dodnes se dodržuje celá řada netradičních opatření:

Nikdy se neobjednávají všechny suroviny naráz. Traduje se, že jsou navíc odebírány i některé druhy bylin a koření, které do likéru nepatří.

Recepturu znají vždy pouze dva zaměstnanci společnosti, kteří jsou zavázáni mlčenlivostí a nesmějí například ani společně cestovat.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.