Bärtl: Problémy, o kterých se mluvilo s přechodem do nového milénia, jsou oproti tvrdému brexitu odvar

18. leden 2019

Odchod Spojeného království z Evropské unie nedělá vrásky na čele jen politikům, ale i našim firmám. Na půlnoc z 28. března se ale teď nedá ani nijak připravit. ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak dělá, co může…

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl

„Poprvé v novodobé historii se paradoxně nesnažíme překážky odstraňovat, ale ve vazbě s Velkou Británií budovat bariéry,“ říká náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Přesto je prý stále na první místě úkol, aby byly co nejmenší. „Je to výzva na obou stranách kanálu La Manche,“ dodává.

Pokud nebude žádná dohoda, tak se všechny vztahy, které se budovaly už od roku 1973, rázem zpřetrhají. Podnikové, v byznysu, administrativní,… „Pamatujete, jak se tolik mluvilo o problémech s přechodem do nového milénia? (Pozn. red.:− problému se říkalo Y2K.) To je jen odvar toho, co se může stát teď.“    

Co v tuto chvíli MPO má, je online průvodce, kde si každý podle svého typu podnikání může interaktivně namodelovat, co ho bude s brexitem zřejmě čekat. K dispozici je i videozáznam semináře s praktickými radami.

Co se stane po půlnoci?

Po půlnoci, v pátek 29. března 2019, začnou platit pravidla Světové obchodní organizace, pokud nastane tvrdý brexit a nebude podepsána žádná dohoda. Na veškeré zboží bude tedy uvaleno clo v rozmezí 10−22 % celních sazeb.

Tomáš Sedláček: Důvody hlasování o smlouvě o brexitu? Jednodušeji než „ano“ se říká „ne“

Tomáš Sedláček, ekonom a profesor

Co se to stalo v Británii, když poslanci neschválili znění rozvodové smlouvy o brexitu? Je to krize politiky, demokracie a vládnutí? Proč je nejen Evropa tak rozdělená? Otázky pro ekonoma a vysokoškolského pedagoga Tomáše Sedláčka.  

„Nejvíc by byl zřejmě zasažen automobilový průmysl. Na co ale připravit nedá a co nevíme, jsou nové nálady spojené s administrativou. Nejsou to tak jen cla, ale třeba i celní prohlášení a všechno, co dnes funguje bezešvým způsobem. Dál ale ani neznáme další možné překážky, které Spojené království může nastavit,“ vyjmenovává náměstek Bärtl. Sice se prý snaží získat i další informace, ale „oni jsou v tuto chvíli vyčerpáni vnitřní debatou a víc nám toho nejsou schopni říct.“

„Každá firma potřebuje pro své fungování stabilitu, transparentnost a předvídatelnost. Celé cvičení kolem brexitu jim teď ale nenabízí ani jeden z těchto tří základních nástrojů… Komplexnost výzev daných brexitem, potažmo divokým odchodem, už teď nastiňuje problémy, které si ani představit nejde,“ přiznává náměstek.  

Nepoletí letadla?

Podle Vladimíra Bärtla by taky mohl být divokým brexitem vážně ohrožen letecký provoz, protože neexistuje letecká dohoda. „EU se už na možný kolaps připravuje, a to i na podobný problém se silniční dopravou. Ale je to tak obrovská množina oblastí, kterou ti, co přišli s nápadem na odchod země z EU, nejenže neřešili, ale ani na ni nemohli pomyslet.“

Brexit je prý učebnicový příklad, co za rizika v sobě nese přímá demokracie. „Je tolik oblastí, které si lidé neuvědomovali, a tolik věcí, co je třeba teď řešit, že je z toho chaos.“

Čeká nás tvrdý brexit, odhadují europoslanci Poc (ČSSD) a Zahradil (ODS)

Evropská unie a brexit

Velká Británie i sama Evropská unie procházejí zatěžkávací zkouškou jednání o brexitu. Poté, co britský parlament odmítl brexitový plán premiérky Mayové, se neví, co se bude v ostrovním království dít dál.

Paradoxně teprve článek 50 Lisabonské dohody, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, který byl draftován britským právníkem, dává vůbec nějaké vodítko, jak postupovat v případě odchodu členské země z Unie.

Varování pro populisty

„Dnešní dění by mělo rozblikat všechny poplašné kontrolky všem těm, co sází na stejnou populistickou notu. Problémy své země posouvají na binární úroveň a věty jako ‚Chceme vystoupit‘.“

Možností, jak by budoucí vztah Británie a Unie mohl vypadat, je pak podle Vladimíra Bärtla mnoho. „Můžeme mít dohodu o volném obchodu, jako máme s Indií nebo Čínou. To je ale vztah, který nemá žádné podstatné výhody nad rámec běžného obchodování. Taky tady může být něco jako má Evropa s Kanadou (CETA), kde jsou nad rámec volného obchodu dohodnuty další platformy spolupráce.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru pořadu Interview Plus.

autoři: Michael Rozsypal , lup
Spustit audio

Související