Bahá'íské zahrady - vítejte v pohádce
Náboženství bahá'í vzniklo v 19. století v Persii jako všeobjímající učení, které kombinuje mír, porozumění a další bohulibé hodnoty, obsažené i v jiných věroukách. Pro dnešní íránské vedení je ale baháí trestuhodnou teorií. Navíc má své hlavní sídlo v Izraeli, konkrétně v Haifě. Břetislav Tureček se tam vypravil nejen, aby se zeptal, jak je to s tím Íránem. Hlavně se chtěl porozhlédnout po slavných Bahá'íských zahradách, protože ty se v létě dostaly na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
V českých zemích už je letos na sekání trávníků trochu pozdě. Tady v terasovitých zahradách nad Haifou se ale sekačky nemohou zastavit ani na jediný den. Nějak se ta paráda prostě udržovat musí. "Pracuje tady zhruba 80 zahradníků. 50 z nich jsou izraelští občané, kteří jsou tu na plný úvazek. Zbývajících 30 jsou dobrovolníci z celého světa - obvykle mladí lidé, kteří tu tráví rok až 1,5 roku," říká mi druhý muž celosvětové hierarchie bahá'íského učení Anthony Vance.
"Peníze na udržování zahrad jdou z příspěvků od vyznavačů bahá'í z celého světa, to je jediný zdroj. Jde o několik miliónů dolarů ročně," doplnil Anthony Vance. Za tuhle částku tedy mohou tisíce návštěvníků ročně obdivovat pečlivě zastřižené trávníky a keře, a především nádherné záhony, které si říkají spíš o výklad botanika.
Náboženství bahá'í vzniklo v 19. století v Persii, kde žil a také zemřel jeho první muž zvaný Báb. Dnes bahá'í vykazuje na celém světě šest miliónů vyznavačů. Má své světce i posvátné texty. Ústředí a nejdůležitější místa jsou tady, v Izraeli. Jak je to možné?
"Zakladatel bahá'í Baháulláh přijel v srpnu 1868 do nedalekého Akka jako vězeň Osmanské říše. Pak se mu ale dostalo větší svobody, vlastně byl v domácím vězení a mohl tu trochu i cestovat. Rok před svou smrtí pověřil v roce 1891 svého syna a nástupce, aby sem přenesl skrývané ostatky Bába z Persie. A aby je pohřbil tady v Haifě, přesně na tom místě, kde jsou dodnes."
To už s Anthony Vancem mluvíme o chrámu se zlatavou kupolí nad hrobem Bába. Právě kolem této zdaleka viditelné dominanty Haify se rozprostírá 19 teras, na kterých původem íránský architekt Faríborz Sabhá v roce 2001 dokončil světoznámé zahrady.
Se zdejší pastvou pro oči ale silně kontrastuje situace vyznavačů baháí v zemi, kde učení vzniklo. Z Persie se stal Írán a po roce 1979 navíc islámská republika. Náboženský režim připomíná, že ze striktně islámského hlediska bahá'í vzniklo odpadlictvím muslimů. Stovky stoupenců bahá'í proto byly v posledních 30 letech popraveny, zavražděny nebo uvězněny.
Současnou situaci popisuje v ústředí bahá'í mluvčí Douglas Moore. "V Íránu je 300 tisíc vyznavačů bahá'í. Bohužel nemohou svou víru plně vyjadřovat. Mnoho jich bylo vyházeno z univerzit, bývají zavíráni do vězení. V novinách proti nim vycházejí články, které je vykreslují jako nemorální lidi. Je to řízená a systematická kampaň."
Írán také argumentuje, že sídlo bahá'í je v dnešním Izraeli, tedy zemi, která se netají nepřátelstvím k teheránské vládě. "To vůbec nehraje roli! V 19. století byli obviňováni, že jsou agenty Ruska a Británie, se kterými měla Persie napjaté vztahy. Teď jsou tedy vykreslováni jako špióni sionistického režimu nebo Spojených států. Takže kdyby sídlo bahá'í bylo v Lucemburku, Írán by je určitě označoval za agenty Lucemburska."
Na temné stránky historie poukazuje malé muzeum. Je přímo uprostřed zahrad. Vypadá to ale, jako kdyby šlo o dva úplně oddělené světy.
