Babice se staly obětí komunistické propagandy, za kterou nebyl nikdo nikdy odsouzen, popisuje historik Stehlík

11. červenec 2022

Jsou události, které byly „vděčným“ tématem socialistické ideologie a propagandy. Ne nadarmo se říká, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou – a takový je i příběh z Babic, malé, do roku 1951, klidné obce na jihozápadní Moravě. Ovšem události po únorovém převratu roku 1948 otočily poklidný životem vzhůru nohama. 

Lidé, kteří statečně bojovali proti nacistům, byli odhodláni postavit se dalšímu, nastupující totalitě. Můžeme se na jejich odhodlání dnešníma očima dívat jako na boj „donkichotský“, to by ale bylo laciné.

Účinkuje: historik Michal Stehlík
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 5. 7. 2021

Co se tehdy stalo, vysvětluje host pořadu historik Michal Stehlík: „Červencová noc z 2. na 3. července 1951 se stala vyvrcholením událostí, které trvaly asi už půl roku.

Na Vysočině se pohyboval Ladislav Malý, údajný agent CIC, který na sebe navázal další lidi. Všichni chtěli bojovat proti komunistům. Zapálili stoh, ohrožovali komunistické funkcionáře a došlo ke zcela radikální situaci. V babické škole byli zavražděni tři funkcionáři a jeden těžce zraněný.“

Stačilo jen deset dní a konal se velký soudní proces v Jihlavě, další následovaly později, a to až do roku 1953. Před soudy se ocitli i ti, kteří neměli s babickými událostmi vůbec nic společného. Výsledkem bylo 11 rozsudků trestů smrti, další dostali tresty, kdy měli strávit za mřížemi řadu let. Jejich rodiny byly vysidlovány a „temno“, které se vznášelo nad celým krajem, pokračovalo mnoho dalších let.

Pomocníci nacistů? Nesmysl

Hned po událostech vyšla publikace Babice 1951 autora Jaroslava Opavského, ve které mimo jiné píše: „Plichta dodával nacistům obilí, maso, mléko a vejce štědře, oběma rukama. Byl vzorem oddaného pomocníka nacistů, který pomáhal krmit esesácké armády a dostal za to od nacistů prémie.“

Čtěte také

Absurdní obvinění, které komunistické propagandě ale nesmírně vyhovovalo. Ve skutečnosti to bylo úplně jinak. „Plichta byl aktivní partyzán, účastník protinacistického odboje a režim otočil tuto roli. Ve skutečnosti byli odbojáři proti nacistům, stejně tak jako chtěli bojovat proti komunistům,“ vysvětluje historik Stehlík.

Pak přišlo pražské jaro, které otevřelo nezodpovězené otázky nedávné minulosti, ke kterým patřila i kauza Babice. Tématu se věnoval rozhlasový novinář Sláva Volný, který později napsal: „Čím víc jsem toho o události staré 17 let věděl, tím víc otázek se vynořovalo. Tím bylo také jasnější, že něco – vlastně velice mnoho – nehraje.“ K výsledku se tehdy nedobral, srpnová okupace 1968 zavřela i toho bádání.

Major Zeman

Kola propagandy se pak roztočila natolik, že připomínala 50. léta. V roce 1975 se na televizní obrazovky dostal seriál režiséra Jiřího Sequense Třicet případů majora Zemana.

Čtěte také

„Šlo o symboliku, která měla připomínat 30. výročí založení Sboru národní bezpečnosti (SNB), a to pod taktovkou ministerstva vnitra. Major Zeman řešil případy našich novodobých dějin, a to jako kombinaci kriminálky s reálnými politickými případy. V centru seriálu byl Jan Zeman, který bojoval se záškodníky,“ popisuje Michal Stehlík.

Dlužno dodat, že celý seriál byl zpracován profesionálně, taky měl na tehdejší poměry velmi velkorysý rozpočet a divákům se seriál velmi líbil. Major Zeman tak „řešil“ i kauzu Babice, dokonce ve dvou dílech. První se jmenoval Vrah se skrývá v poli a zobrazoval události roku 1951, druhý Štvanice měl zachycovat dění roku 1968.  

„Autoři si vzali jak existující postavy, tak události – jen si z nich nahnětli vlastní obraz. Dokonce měli k dispozici materiály estébáků. Celé to bylo vymodelované podle propagandistického zadání tehdejšího režimu,“ říká Stehlík.   

Pravda až v 90. letech

V 90. letech pak mohly konečně vyjít publikace, které hledaly opravdové odpovědi, Babice se znovu dostaly do centra pozornosti veřejnosti. Takže vychází kniha Radovana Zejdy, „který dal dohromady pamětníky a najednou se objevují nové reality. Bylo tak zjevné, že teze, kterou vyrobila Státní bezpečnost, je nepravdivá,“ dodává historik. 

Čtěte také

Autorská dvojice Luděk Navara-Miroslav Kasáček pak vydali knihu Mlynáři od Babic, jsou také autory stejnojmenného dokumentu České televize, vyšla i kniha Michala Stehlíka Babické vraždy 1951.

Skončil příběh babických událostí v roce 1951, nebo ne? „Rozhodně neskončil, stal se velkým tématem komunistické ideologie a propagandy. Také smutným obrázkem, jak jsme se nedokázali vyrovnat s reálným zločinem komunismu 50. let. Ale za tehdejší zločiny nebyl nikdo odsouzen, takže je to taková bezvýchodná situace bez výsledku,“ uzavírá historik Stehlík.

Celý premiérový pořad Ivany Chmel Denčevové najdete v audiu.

Spustit audio

Související