Astronom: Kvůli světelnému smogu už v Evropě není místo, kam postavit dalekohled

2. květen 2017
Mléčná dráha

Koukat dalekohledem na hvězdy? Takhle už dneska práce astronoma nevypadá. Proč? A co vlastně dělá?

Lidi mají povolání astronoma spojené s romantikou. Že tráví noci u obrovského dalekohledu a do notesu si zapisuje tajemné vzorce. „Tahle představa patří do předminulého století,“ směje se Jakub Rozehnal z petřínské Štefánikovy hvězdárny. „Dnes astronomové pracují s daty. A jak se získají, to už není záležitost astronomů, ale techniků.“

Světelný smog

Velkých dalekohledů je dnes v Evropě omezené množství kvůli světelnému znečištění. „Není už prakticky místo, kde by mělo smysl postavit třeba desetimetrový dalekohled. Prostě proto, že by špatně viděl na oblohu. Proto se dnes stavějí tam, kde je nejmenší zalidnění a nejklidnější atmosféra.“

Třeba v Andách, na Havaji nebo na Kanárských ostrovech. „A to přináší nutnost robotizace.“ Na hvězdárnu osobně totiž astronomové vyjíždějí už jen občas. „I když já bych raději cestoval na Kanárské ostrovy, než se tady hrabal v datech,“ směje se Rozhnal. „Ale primárně to není nutné.“

Jakub Rozehnal

Hubbleův teleskop i Petřínský unikát

Obloha se dá pozorovat i z vesmíru. Třeba Hubbleovým vesmírným dalekohledem. „Kosmický výzkum je ale řádově dražší, než ten, který děláme tady,“ vysvětluje. „Technologicky jsme schopni postavit třeba desetimetrové dalekohledy, ale dostat takový kolos do vesmíru zatím nedokážeme.“

V Evropě je skutečným unikátem Štefánikova hvězdárna na Petříně. „Pokud v nějakém hlavním městě hvězdárny najdete, jsou přifařeny k nějakému muzeu nebo jsou na okraji města. Takhle v centru otevřená funkční hvězdárna v Evropě prakticky není.“

Štefánikova hvězdárna, dalekohled, vesmír
Spustit audio
autoři: Elena Horálková, Pavel Soukup