Archivář Petr Boček u hororu oči nezavírá

14. březen 2019

S psaním humorných povídek a hororů začal Petr Boček v době, kdy učil na základní škole. Ne náhodou se jedna z jeho prvních knih jmenuje Nápady šíleného pedagoga. 

Už od dob středoškolských studií se zajímal o vojenskou techniku a letadla, jeho otec byl letecký modelář a tak mu odmala četl přes rameno časopis Letectví a kosmonautika. Historii letectví se věnoval i poté, co se přestěhoval za prací a rodinou do Lanškrouna. Ve sborovně základní školy vznikaly první literární nápady, které Petr Boček s kolegou Miloslavem Zubíkem začali dávat na papír.

Archivář a spisovatel, Petr Boček, má inspirativní pracovní výhled

První povídky byly humoristické a mladí učitelé si v nich dělali legraci ze sebe, svých kolegů i žáků. Nejdříve psali jen tak do šuplíku, pak si vydávali vlastní nízkonákladový časopis Líbezníček, některé povídky jim otiskly humoristické časopisy a když už jich měli desítky, uspořádali z nich knížku Nápady šíleného pedagoga.

Zlatá éra hororů

Devadesátá léta byla mimo jiné dobou videopůjčoven a jedním z nejoblíbenějších žánrů byly horory. Také Petr Boček s kolegou Zubíkem shlédli většinu tehdy dostupné hororové nabídky a řekli si, že by to také uměli a možná i lépe. A tak se pustili do psaní prvních hororových příběhů.

Většinu jich napsali společně a lze jen těžko rozeznat, která část vznikla v čí hlavě a na které byla psána klávesnici. Za dvacet let vzniklo kolem dvěstěpadesáti povídek. Petr Boček své nadšení přenesl i do vlastní rodiny. Také jeho dcera píše a to nejen horory.

Petr Boček je znalcem Chrudimska i Lanškrounska

Vlastivědná strašidla

Petr Boček pochází z Chrudimi a okolní kraj má velmi rád. Je spoluautorem několika vlastivědných publikací a to jak z Chrudimska, tak Lanškrounska. V obou městech posbíral také strašidelné historky a tyto příběhy vydal v knížkách Strašidla chrudimská a Panoptikum strašidel a tajemných míst Lanškrounska.

Cesta do archivu

Po letech učitelování se rozhodl změnit zaměstnání a přijal místo archivního inspektora ve Státním okresním archivu v Chrudimi. Je to práce především úřednická a historie v ní je jen nepatrný kousek. Chrudimský archiv sídlí v krásné moderní budově a ve svých depozitech chrání vzácné dokumenty. Nejstarším exemplářem je listina z Ronova nad Doubravou z roku 1307, Oldřich z Lichtenburka propůjčuje rychtáři Gottfriedovi za práce se založením Ronova rychtu s třetinou soudních poplatků a další majetek k dědičnému užívání.

Petr Boček s kolegyní nad restaurovanou knihou

Chrudimský archiv má i svoji restaurátorskou dílnu, která pracuje pro několik okresů. Restaurují staré knihy vázané v kůži, často opatřené kováním, stejně jako opravují mladší písemnosti, které prochází rukama badatelů, nebo je archivy půjčují na výstavy. 

Kilometry archiválií

Množství archiválií se měří na běžné metry. Pokud bychom je srovnali do  štosu na sebe a změřili pravítkem, pak v roce 2017 přibylo 26 a půl metru. Celkem je v současnosti v Státním okresním archivu v Chrudimi uloženo 3 860 metrů archiválií, přitom celková kapacita archivu je šest a půl kilometru. Ještě sto let tedy bude kam ukládat. 

Depozity Státního okresního archivu v Chrudimi
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.