Archerotypie

Vybavení fotografa pro mokrý kolodiový proces neboli archerotypii
Vybavení fotografa pro mokrý kolodiový proces neboli archerotypii

Jeden z fotografických procesů dostal jméno podle svého vynálezce, Fredericka Scotta Archera, který se narodil roku 1813 v malém městečku nedaleko Londýna.

O životě pana Archera toho mnoho nevíme. A kdyby se nezachovalo těch pár útržků, které sepsala jeho žena Fanny G. Archerová, nevěděli bychom zhola nic.

Frederick, řeznický synek, záhy osiřel, vychovali ho příbuzní a ti ho dali učit stříbrotepcem. Starožitné mince a drahokamy Frederickovi učarovaly. Jistou dobu se dokonce živil oceňováním mincí. Zajímal se také o výtvarné umění. Založil v Londýně sochařské studio, které se specializovalo na busty.

Čtěte také

Fotografickou metodu začal Frederick využívat ve svém studiu ke zjednodušení a zpřesnění sochařské práce. Začínal s technikou kalotypie, kterou vynalezl William Henry Fox Talbot. Jenže mu vadila nepravidelná struktura papírových vláken, která se přenášela i na fotografie, a to je kazilo.

A tak Archer zkoušel napouštět papír vším možným: vaječným bílkem, želatinou, škrobem... Ale nebylo to k ničemu. A pak ho napadlo použít místo papíru sklo. Potáhl ho nedávno objeveným jodizovaným kolodiem a bylo to.

Frederick Scott Archer, vynálezce fotografického procesu nazvaného po něm archerotypie

Pomocí mokrého kolodiového procesu získal bezchybný negativ, který bylo možné kvalitně reprodukovat. Navíc mohl výrazně zkrátit čas expozice. Díky tomu dokázal něco dosud nevídaného: snímat rychle probíhající či krátce trvající jevy – vlny na vodní hladině, lidi v pohybu, letící mraky nebo mořský příboj.

Žádný patent a nařčení z krádeže

Svůj objev pan Archer prezentoval v roce 1854 v časopise Chemik. A pak narazil na kolegu Foxe Talbota. Ten sice fotografie zhotovené pomocí archerotypie velmi obdivoval, zároveň ale Archera nařkl, že mu vynález ukradl, že je součástí jeho patentu na kalotypii. U soudu Talbot prohrál.

Vynález si Archer nedal patentovat! Proč? Chtěl jej prý poskytnout všem k volnému využití. Svůj objev Archer neužíval dlouho. V roce 1857, kdy bylo mu čtyřiačtyřicet let, zemřel v bídě a zapomnění. Fanny Archerová zůstala sama se třemi sirotky; jen jedno z dětí se dožilo dospělosti.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková, Helena Petáková, Dan Moravec