Archeolog Heinrich Schliemann. Celoživotní honba za přeludem
Někteří o něm mluví jako o předobrazu filmového Indiana Jonese. Najdou se však i tací, kteří archeologa Heinricha Schliemanna označují za lháře, podvodníka a zloděje. Byl to právě on, kdo objevil pozůstatky bájné Tróje a z jejích trosek vyzdvihl poklady, nad nimiž se tajil dech. Archeologické vykopávky na kopci Hisarlik na západě dnešního Turecka zahájil 11. října roku 1871. Bylo mu téměř padesát let a do té doby se vědecké práci prakticky nevěnoval.
O objevení Tróje snil od chvíle, kdy se jako chlapec poprvé dočetl o slavném Homérově eposu Ilias a Odyssea. Na rozdíl od ostatních pevně věřil, že bájná Trója skutečně existuje. Než ale mohl svou pravdu dokázat, musel překonat řadu nástrah.
Loď ztroskotala u holandských břehů
Narodil se 6. ledna 1822 na severu Německa. Jeho otec byl sice evangelický farář, ale kvůli cizoložství přišel o práci. Záhy mu zemřela matka a ve čtrnácti letech musel do práce, kde zažíval jen další chudobu.
Po několika letech se Heinrich Schliemann rozhodl odjet do Ameriky, ale loď ztroskotala u holandských břehů. Pracoval jako poslíček v obchodní firmě v Amsterdamu a díky mimořádnému talentu se sám naučil několik cizích jazyků. Ovládal i ruštinu, takže ho firma vyslala do Petrohradu, aby řídil její tamější aktivity.
Otec moderní archeologie
Heinrich brzy pohádkově zbohatl a ve čtyřiceti letech měl již takové jmění, že nemusel do konce života pracovat. Přesto dobře věděl, že ten hlavní úkol ho teprve čeká. Po několika letech hledání toho pravého místa se pustil do vykopávek na návrší Hisarlik, kde kromě řady rozvalin objevil i poklad, který obsahoval téměř 9000 zlatých, stříbrných a měděných předmětů. Heinrich se vykopávkám věnoval déle než dvacet let.
Kromě Tróje pracoval na Krétě, ale také v Mykénách, kde našel zlatou posmrtnou masku, kterou mylně přisoudil legendárnímu králi Agamemnonovi. Nešlo zdaleka o jeho jediný omyl. Mnozí mu také vyčítali, že své zásluhy uměle zveličoval nebo že při výzkumech postupoval necitlivě a řadu nálezů zničil. Přesto je dnes považován za otce moderní archeologie a zároveň jde o obdivuhodný příklad muže, který si nikdy nenechal vzít svůj velký sen.
Související
-
24. schůzka: Staré pověsti české aneb O Krokovi a jeho dcerách
Vstupujeme do řečiště času, abychom z něj vystoupili – kde vlastně? Na jakém místě? A kdy? Ve kterém okamžiku staneme opět na břehu našich dějin? Nevíme.
-
Co znamená a jaký původ má rčení „danajský dar“?
Dar zrádný, zhoubný nebo nevýhodný, který obdarovanému způsobuje jen potíže, nepříjemnosti nebo ztráty. Proč ale zrovna „danajský“? Odpověď najdete v antické mytologii.
-
Proč se říká „achillova pata“?
Achillova šlacha je nejpevnější šlachou v lidském těle. Nachází se na patě. Spojení „achillova pata“ ale odkazuje na jediné zranitelné místo řeckého hrdiny Achilla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
