Arabistka Lenka Hrabalová: Zemljanky, burky a uzákoněné bití žen. Afghánci mimo Kábul žijí jak ve středověku. Eskaluje i ekonomická situace

Bude to pět let, co Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Tálibán překvapivou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, získalo pak i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila. V současnosti se odhaduje, že více než polovina lidí žije pod hranicí chudoby.

Čtěte také

Jiří Gavor: Uklidnění v Hormuzském průlivu srazilo ceny energií. Trhy ale stále nevěří, že je krize zažehnána

„Ekonomická situace v zemi se rychle zhoršuje. Chudí lidé se potýkají s řadou problémů – nedostupné zdravotnictví, školství, absence peněz. Západní média dost výrazně zaujaly případy afghánských otců, kteří prodávají svoje dcery velmi nízkého věku, aby z těch peněz byli schopni uživit ostatní děti. Takže situace tam eskaluje poměrně rychle,“ popisuje arabistka, íránistka a spisovatelka Lenka Hrabalová.

„Centrum Kábulu je lesklé město plné krásných obchodů, ať už se západními šaty, nebo s kroji pro ženy, ale to je taková výkladní skříň. Pak se vyjede kousíček za Kábul, stačí pár kilometrů, a najednou jste v hliněných zemljankách, kde lidi žijí jako ve středověku,“ dodává.

Tvrdé podmínky

Z Kábulu odešla po obsazení Tálibánem zhruba pětina populace. Podle experty šlo především o námezdní dělníky, kteří se vrátili na venkov právě proto, že v metropoli se nebyli schopni uživit.

„To jsou oblasti, kde se stále orá pluhem, kde se stále chodí několik hodin do hor. Vždycky jsem okouzlená tím, jakou půdu Afghánci dokážou zorat – jsou to přímé, prudké kopce a v tom jsou všude pole,“ líčí arabistka. „Podmínky, zejména v těch horských regionech, jsou velmi tvrdé.“

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Kraus: Dohoda o příměří? Spojené státy dosáhly ohromné prohry, Íráncům se vyplatila neústupnost

Kromě toho dochází v Afghánistánu k prudké degradaci životního prostředí. „Tálibán získává část peněz z koncesí pro Čínu. Nevíme, jak jsou ty koncese koncipované, do toho se nikomu ještě nepodařilo proniknout. Každopádně dává čínským firmám právo například na těžbu zlata,“ vysvětluje Hrabalová.

„To se týká severních oblastí, provincie Badachšán, kde je několik zlatonosných řek. Zlato se těží, pouští to různé chemikálie a vedle toho se ještě těží v horách, takže tam dochází k řadě otřesů,“ říká expertka a dodává, že byla osobně svědkyní ozbrojených potyček mezi Tálibánci a místními lidmi. Nespokojenost podle ní roste i mimo Badachšán.

Nový trestní zákoník

Tálibán nedávno schválil nový trestní zákoník. Pozornost podle Hrabalové vyvolal zejména kvůli omezování práv žen.

„Tálibán vnímá práva žen nejenom skrze optiku islámu, ale zejména skrze optiku paštunských kmenových zákonů. V prostředí hardcore Paštunů i Tálibán funguje jako osvěta – takto moc jsou konzervativní. A své normy přenesli na celou afghánskou společnost,“ konstatuje expertka.

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Už to není oko za oko, ale hlava za oko. Írán chce garance, ne jen příměří

Zvyšuje se tak například tlak na ženy, aby nosily burku, která zakrývá celé tělo. Tálibán se také snaží omezit jejich pohyb na veřejnosti a hlasité zvukové projevy. Nadto je v novém zákoníku legalizováno domácí násilí – muž podle dokumentu může ženu bít tak, aby neměla otevřené rány nebo zlomeniny.

Protože Tálibán není centralizovaný, míra prosazování norem se podle arabistky liší nejen na úrovni provinci, ale i na úrovni měst a regionů. „Stále potkáte ženy, které mají práci, ženy, které pracují v nějakých společnostech, pracují jako úřednice nebo lékařky. Ještě se objevují, ale je jich míň a míň.“

Hrabalová zdůrazňuje, že pokud nedojde ke změně aktuálně platných pravidel, Afghanistán do budoucna zcela přijde o vzdělané ženy. O zásadní problém půjde zejména ve zdravotnictví.