Apolena Rychlíková: Zemanův Piťha a Piťhův Zeman - chlapi sobě

16. leden 2019

Když si na výročí svatého Václava monsignore Piťha zařečnil na téma „tradiční rodiny“, připadalo to mnohým z nás jako labutí píseň jednoho vystrašeného muže.

„Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění,“ burácel Piťha a zdálo se, že kněz sám sebe uvěznil v temnotě myšlení, podobné středověkému tmářství.

Přes čáru: Istanbulská úmluva vyvolává vášně nejen v kostelích. Četl ji ale vůbec někdo?

Domácí násilí - násilí na ženách

„Vaše rodiny budou rozehnány, bude k tomu stačit, když dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu,“ takto varoval české věřící jeden z nejvýše postavených českých katolických kněží Petr Piťha během svého kázání v katedrále sv. Víta. Dodal, že za nesouhlas budou lidé posíláni do vyhlazovacích táborů a budou jim odebírány děti.

Ve svém výstupu odsoudil i Istanbulskou smlouvu, další ze smutných obětí českých konzervativních dezinformací. Z dokumentu, který se snaží řešit jeden z těch zásadnějších problémů dnešního světa – násilí na ženách – se vlivem pomlouvačné kampaně stal novodobý strašák používaný na obranu „tradičního světového řádu“.

Že tento řád v masivním měřítku umožňuje kulturu sexuálního násilí a ponižování je něco, co muže v talárech trápit samozřejmě nemusí. Když pomineme Pannu Marii, neměla katolická církev k ženám nikdy zrovna ukázkový vztah.

Už následující vývoj kauzy ukázal, že máme (už zase) co dočinění nejen s jedním hysterickým názorem jednoho jediného muže, ale hned s celou kavalerií takového myšlení.

Právo na nadřazenost?

Rozvrací Istanbulská úmluva rodiny? Při největší fantazii z ní nelze dovodit to, co kázal Petr Piťha, říká právnička

Kněz Petr Piťha získal v roce 2011 z rukou Václava Klause medaili Za zásluhy.

Česká republika měla v první polovině roku ratifikovat tzv. Istanbulskou úmluvu, přesněji Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Ta reaguje na skutečnost, že oběťmi domácího násilí jsou ve většině případů ženy. K ratifikaci ale zatím nedošlo.

Podobně, jako jindy, se do role těch utlačovaných sešikovali nejprivilegovanější lidé naší země, v čele s kardinálem Dukou. Jejich partu disidentů naruby pak před týdnem obohatil další člen. A není jím nikdo menší, než samotný prezident Miloš Zeman.

V jednom ze sých posledních výstupů na televizi Barrandov totiž oznámil, že uvažuje o vyznamenání Piťhy. Za své hrdinné tažení proti diktátu menšin si podle něj katolický kněz zaslouží Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Prezident také uvedl, že pokud zákon o sňatcích homosexuálů projde parlamentem, on jej bude pravděpodobně vetovat. Své „nejsem homofob, ale“ doplnil o klasickou mantru všech takzvaně tolerantních lidí v mezích vlastní nereflektované předsudečnosti: homosexuálové totiž nemůžou mít děti.

Proč se katolíci domnívají, že Istanbulská úmluva staví muže a ženy do opozice?

Muž a žena - gender

Hosty debaty Vertikály byli Nina Nováková, bývalá poslankyně za TOP 09, a senátor za ČSSD Jiří Dienstbier, bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti. Diskuse naznačila dva zcela rozdílné postoje k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která je známá jako Istanbulská úmluva. Čeští a moravští biskupové věnovali tomuto dokumentu velmi kritický pastýřský list. Moderuje Eva Hůlková.

Kdyby se prezidentův výrok vzal vážně, měli bychom se zamyslet nad novou podmínkou pro vstup do manželského svazku. Každý, kdo zatouží po manželství, by měl podstoupit testy plodnosti.

A když se prokáže jeho neplodnost, bude mu tato instituce zapovězena. A stejně tak lidem, kteří se třeba chtějí vzít, ale děti mít nechtějí. Zdá se vám to absurdní? Tak proč manželství podmiňovat právě sexuální orientací?

Lidé jako Zeman nebo Piťha si neuvědomují, že zatímco jim podmínky pro uzákonění manželského svazku nikdo nediktuje, LGBT lidé se s určováním toho, co můžou nebo nemůžou dělat, setkávají takřka pořád. Do jejich intimní každodennosti jim s oblibou mluví všichni ti, kteří se zaklínají svobodou jednotlivce jako nejvyšší univerzální hodnotou.

Až moc často tím ale myslí jediné: právo na svou nadřazenost. V posledních letech to navíc dělají v organizovaném bloku.

Apolena Rychlíková

Dobře je to vidět právě na koalici Hradu a církve, která se dnes stává funkční úderkou pro nastolování tvrdě konzervativní agendy. Z kamarádství, které za poslední roky vykvetlo mezi prezidentem a katolickou církví se dokonce někdy zdá, že navzdory vyhlášenému ateismu není Česko tak úplně sekularizovaný stát.

Spustit audio