Apolena Rychlíková: Reforma dávek na bydlení může skončit sociálním kolapsem

Podle analýzy vyrůstá v nevyhovujících podmínkách na 20 tisíc dětí, o 70 procent se během posledních tří let navýšil počet seniorů a seniorek na ubytovnách a krizí bydlení jsou nejvíce ohrožení sólo rodiče, z nichž je dnes třetina na hranici chudoby. V obcích chybí dostupné bydlení, stejně jako zákon o sociálním bydlení, který by situaci pomáhal řešit. Většina lidí v krizi tak zůstává odkázaná na jediný funkční typ státní pomoci: dávky na bydlení.

Housing first. Dotační program na bydlení pro chudé inspirovalo Brno, to s jeho pokračováním váhá

• Upravit
• Smazat

Když si lidé z ulice nebo ubytoven dokáží udržet stabilní bydlení, zlepší se jejich zdraví, zvýší se šance, že si najdou práci, a chudým rodičům nebude hrozit, že jejich děti skončí v ústavní péči. Taková je zjednodušená premisa sociálního projektu Housing first.

Představa, že jsou jejich příjemci jen ti nejchudší, je ale úplně lichá, na příspěvku nebo doplatku na bydlení dnes visí alespoň základní důstojnost rodičů z nižší, ale i střední třídy.

Často ho pobírají mladé rodiny, které kvůli výpadku jednoho z platů nezvládají bydlení zaplatit, pracující, kteří kvůli nízkým mzdám musí náklady na bydlení někde subvencovat nebo důchodci, pro něž je především nájemní bydlení extrémně nedostupné.

Na tomto typu dávek tak defacto stojí česká politika bydlení. Přesto připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu v jejich vyplácení, která může tuto křehkou a nedostačující nerovnováhu narušit tak, že hrozí sociální kolaps.

A navíc: ačkoliv boj proti byznysu s chudobou Jana Maláčová několikrát tematizovala jako jeden ze svých kýžených cílů, úpravy výplat dávek ubytovny šířeji neřeší, jen dělají, jako by s jejich zánikem zmizeli i ti, kteří je obývají. Hrozí tak nekontrolovatelná migrace, na kterou doplatí především ty obce, které se v oblasti bydlení chovají zodpovědně.

Hlavně rychle

K navrhovaným změnám, které připravil resort Jany Maláčové, se vyjádřila celá řada organizací, které se věnují problematice bydlení. Odkazují na to, že bez komplexního řešení bytové krize se tyto změny dotknou statisíců lidí. Kritizují také, že je návrh projednán ve zrychleném řízení a odchyluje se od všeho, co bylo odborníkům a obcím představeno během projednávání u kulatých stolů.

Budou se lidé z Chanova stěhovat do obytných kontejnerů? Odpoví Jan Beneš

• Upravit
• Smazat

Město Most chce přestěhovat obyvatele zničených paneláků na problémovém sídlišti Chanov do obytných kontejnerů. 

Ke kritice návrhu se minulý týden přidalo i Centrum pro společenské otázky SPOT, které prostřednictvím analytičky Lucie Trlifajové a sociologa Tomáše Samce vypracovalo analýzu, zhodnocující případné dopady navrhovaných změn. V ní uvádějí, že zrušení dosavadního hlavního nástroje na bydlení – doplatků a příspěvků – a zavedení nového instrumentu přídavku, bude mít – bez existence adekvátních bytových kapacit a nástrojů pro sociální nebo dostupné bydlení – negativní dopady.

Náklady na bydlení se podle analýzy neustále zvyšují, a ačkoliv mírně rostou i mzdy, stále je tu celých deset procent domácností, které na bydlení vydávají více než padesát procent z příjmů. Způsob, jakým byly dávky vypláceny doposud, ale umožňoval pomáhat jak chudým, tak těm, kteří se potýkají jen s dočasnou krizí.

Apolena Rychlíková|foto: Jan Bartoněk

Obce kvůli přehnané privatizaci nedisponují potřebným majetkem a propast mezi těmi, kteří vlastní, a kteří si pronajímají, se navyšuje. Namísto komplexních řešení, které by nerovnováhu umenšovaly, se Jana Maláčová vydává do pomyslného boje s dávkami, aniž by však chápala důsledky takového jednání.

Jak navíc varuje Tomáš Samec, předpokládá současný návrh nulové úspory v následujících třech letech a poté přibližně v rozsahu 400 milionů korun ročně. To je zhruba 0,03 % výdajů ze státního rozpočtu pro rok 2019. Opravdu Maláčové stojí takto zanedbatelné částky za destrukci posledního funkčního instrumentu na poli u nás jinak neexistující politiky bydlení?

Autorka je komentátorka serveru A2larm