Apolena Rychlíková: Počerady, Tykač a cynické podnikání za časů klimatické katastrofy
Masivní kolos, který vyrůstá z krajiny Severních Čech, nejde přehlédnout. Nejšpinavější česká elektrárna Počerady, patřící stále ještě polostátnímu ČEZu, se rozpíná do šířky i výšky. Její komíny a chladící věže bez přestání vyfukují oblaka kouře a celý objekt v noci až elektrizujícím způsobem svítí.
Za svého druhu fascinující podívanou se ale skrývá velké nebezpečí: podle posledních průzkumů přispěje znečištění z Počerad k předčasnému úmrtí až 111 lidí ročně. Další tisícovka obyvatel Česka je nadlimitním spadem rtuti, kterou elektrárna vypouští, zasažena a trpí i okolní krajina.
Čtěte také
Nečistoty pronikají do vodních rostlin a postihují i živočichy. Elektrárna Počerady je také největším tuzemským zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu a vypouští jich tolik, kolik všechna auta v republice.
Výjimky
Vzhledem k tomu, jak obří zátěž Počerady představují, by měl stát zvažovat jejich okamžité uzavření. Opak je pravdou: namísto toho se vážně řeší, že nejhorší českou hnědouhelnou elektrárnu prodá Pavlu Tykačovi. Uvedl to člen představenstva Cyrani. Pavel Tykač přitom už jednu elektrárnu vlastní, v Chvaleticích, a z hlediska úrovně znečištění je hned třetí nejhorší u nás.
Že jde sedmému nejbohatšímu Čechovi pouze o navyšování zisku, je právě díky jeho chování v případě chvaletické elektrárny více než zřejmé. Pro Chvaletice si majitel skupiny Sev.en Energy vyjednává výjimky na vypouštění toxické rtuti a odmítá investovat do filtrů, které by znečištění umenšovaly. Vedle toho vlastní Tykač i těžební společnosti na Mostecku: Severní energetickou a Vršanskou uhelnou.
Čtěte také
Organizace Greenpeace a Hnutí Duha, kteří znečištění v Česku dlouhodobě monitorují, varují: „Elektrárna Počerady je dnes v České republice největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren. Emise látek znečišťujících ovzduší, zejména mikroskopických prachových částic PM2,5 a emisí oxidu dusičitého (NO2), zasahují řadu lidí a zvyšují riziko onemocnění jako mozkové příhody, rakovina plic, dýchací choroby u dospělých i onemocnění dýchacího traktu u dětí. V roce 2017 byla elektrárna podle výsledných výpočtů odpovědná nejen za spad rtuti a 111 předčasných úmrtí, ale také za 1 694 astmatických záchvatů, 48 nových případů chronické bronchitidy, 80 hospitalizací a přes 45 000 dnů pracovní neschopnosti.“
Omezení byznysu
Často se dnes řeší, jak nastavit balanc mezi individuální a systémovou změnou. Klimatická katastrofa, které čelíme a čelit budeme, znamená pro každého z nás výzvu. Zároveň s tím ale přichází otázka: jaký má smysl snažit se na soukromé bázi každý den, trpělivě dělat věci jinak, zmenšovat svou uhlíkovou stopu, třídit odpad nebo méně létat, když tu úplně očividně funguje systém, který umožňuje těm nejvlivnějším na destrukci prostředí a našeho zdraví ještě více bohatnout?
Jak to, že je možné, že se naše kritika neobrací v prvé řadě k lidem, jako je Pavel Tykač? Jak to, že nezpochybňujeme především jeho přístup a další podobné, když právě ti stojí za velkou částí dnešní krize?
Počerady předčasně usmrtí na 111 lidí a stát reálně uvažuje o tom, že je prodá cynickému miliardáři, který s životním mottem „Uvažoval jsem tak, že když něco zákon nezakazuje, je možné to dělat,“ parazituje na zdraví nás všech i budoucnosti Česka.
Pokud chceme opravdu apelovat na individuální spotřebu jednotlivých lidí, začněme od Tykačů a spol.: žádejme, aby šli všem příkladem a zavřeli své špinavé podniky. Cena, kterou za jejich provozování my ostatní platíme, je totiž až moc vysoká a bez požadavků na redefinici a omezení jejich smrtícího byznysu nemá žádná diskuze o klimatické změně a osobní odpovědnosti smysl.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
