Apolena Rychlíková: Nejhorší nápad za miliardy? Rozšiřování pražského letiště
Pražské letiště prý praská ve švech. Jenom za čtyři měsíce letošní sezony, od června do září, odbavili pracovníci a pracovnice necelých 6 milionů cestujících.
Jedná se o šestiprocentní meziroční nárůst. Do Prahy tak létá stále více lidí.
Čtěte také
Několik posledních let se debatuje o rozšiřování letiště: kapacity prý nestačí. Celková investice má být ve výši dvaceti sedmi miliard korun. Celá tato diskuze se odehrává v době, kdy svět řeší nejzásadnější hrozbu v historii – klimatickou katastrofu – a různé státy apelují na nutnost snížení, ne navyšování, letecké dopravy.
O tom, že své letiště nebudou rozšiřovat, rozhodli nedávno třeba v Barceloně. Důvodem byl – kromě klimatické změny – i katastrofální dopad turismu na obyvatele města.
Kolik lidí se vejde do Prahy?
Čtěte také
O tom, že Prahu trápí neregulovaný turismus, se za poslední tři roky mluví víc a víc. Problematika města, které nejde nafouknout a ve kterém se jako cizinci cítí dnes hlavně starousedlíci, dopadá na kdekoho.
Nejvíce na ní ale tratí ti, kteří tu žijí, dlouhodobě pracují, mají domovy, rodiny, sociální vazby, děti ve školkách a školách, provozují obyčejné obchody, jako jsou řeznictví nebo papírnictví.
Turismus totiž různými mechanismy vytlačuje z centra normální život. Místa, která sloužila k potkávání místních, nahrazují unifikované kavárny. Byty, určené původně na dlouhodobé bydlení, se mění na krátkodobé ubytovny, eufemisticky nazývané „sdílené bydlení“. Jediné, co se ale sdílí, jsou negativní externality.
Čtěte také
Krátkodobé ubytovací platformy nejenže tvoří třikrát větší nabídku bytů než klasické dlouhodobé nájmy, ale souběžně s tím zvyšují nájemní hladinu v okolí a svým agresivním rozpínáním otravují normálním lidem životy.
Ve svém důsledku navíc snižují i ceny nemovitostí: v domě, který je až na výjimky používán jako nikým neschválený hotel, nechce nikdo dlouhodobě žít. Prodat ho můžete buď pod cenou, nebo někomu, kdo tam začne provozovat zase Airbnb. Důsledkem toho rapidně klesá počet obyvatel, kteří v centru Prahy žijí. Z původních několika desítek tisíc je to dnes necelých 20 tisíc. A turismus v tom hraje zásadní roli.
Každá regulace je samozřejmě vždy otázkou míry. Ale stav, kdy Prahu ročně navštíví miliony turistů a kdy se nedaří dosáhnout ani udržitelnosti, ani rovnováhy, a vše negativní odžívají místní, není možné brát na lehkou váhu. Oficiální čísla mluví o 7,9 milionu návštěvníků Prahy za rok 2018.
Čtěte také
Za první pololetí roku 2019 pak podle Prague City Tourism naše hlavní město navštívilo 3,7 milionu turistů. Neoficiální čísla, která přemýšlejí kromě oficiálních ubytovacích kapacit o těch neoficiálních, ale můžou být mnohem větší. Kolik lidí vlastně ale Praha unese? Jestli tento trend bude postupovat, budeme mít brzy více turistů než třeba třikrát větší Berlín. Ten má dnes stejně turistů jako naše hlavní město.
Rozšiřování letiště je dnes jedním z těch nejzbytečnějších nápadů. Město i stát by měly spíš přemýšlet o tom, jak masivní leteckou dopravu umenšovat, ne navyšovat. Spolu s tím je nutné diskutovat další otázky: jaké podmínky mají zaměstnanci letiště, jaké letušky a piloti nízkonákladových aerolinek, co znamená masivní turismus z hlediska klimatické změny, jaké dopady tato investice bude mít na nás všechny a jaké na přírodu? Opravdu se nenajde jiná oblast, která by si zasloužila masivní investice? Co třeba bydlení? Nebo životní prostředí?
Náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček nedávno na svém facebookovém profilu jasně deklaroval, že s rozšiřováním letiště nesouhlasí. To je dobrá zpráva. Teď by se politická garnitura měla snažit o to, aby se žádné zvyšování letištních kapacit v Praze nekonalo.
Třeba už jen proto, že v době plánovaného dokončení výstavby v roce 2026 budeme v půlce času, který nám vědci z klimatického panelu vymezili jako poslední léta určená na stabilizaci světa před klimatickou katastrofou. Myslet si, že se záchrana planety obejde bez regulace letecké dopravy, a doufat, že bude možné létat do konce věků, je v tomto kontextu úplné bláznovství.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
