Apolena Rychlíková: Kontejnery jako alternativa pro život?

Něco tak radikálního zatím v Mostě neplánují. Dokonce se vedení města vyjádřilo tak, že si přeje, aby lidé na místě zůstali. „Chceme jim dát alternativu v podobě jednoduchého kontejnerového bydlení v úpravě antivandal. Cílem je to, že by Chanov měl být celkově kontejnerové městečko," vyjádřil se k celému nápadu náměstek primátora Marek Hrvol z uskupení Severočeši.

Je to naopak

Fráze, které zní jako vábení realitních makléřů jenom odvádějí pozornost od jakéhokoliv normálního řešení problematické situace. 

Problém nezmizí, když vyměníme jeden strašný dům za něco, co už dům ani není. Naopak.
Apolena Rychlíková

Ano, vyloučené lokality a ghetta jsou složitá místa. Bují v nich sociálně patologické jevy, které tvrdě dopadají na všechny obyvatele – ať už se bavíme o kriminalitě, domácím násilí, závislostech a neschopnosti vest nějak “normální” život. Kořeny těchto potíží souvisí samozřejmě i s bydlením samotným, bohužel ale přesně naopak, než si myslí mostečtí radní. 

Problém nezmizí, když vyměníme jeden strašný dům za něco, co už dům ani není. Naopak.

Odstranění příčiny

Česká politiká imaginace v oblasti bydlení je už po léta šíleně omezená. Nechali jsme tu rozbujet systém ubytoven, do kterých jsme nastrkali chudé lidi, aby na nich majitelé vydělávali nekřesťanské peníze. A pak jsme se divili, že ti, kteří tam skončili, tak trochu ztratili návyk běžně žít. A ono to nějak výrazně jde, když pro to nejsou základní podmínky?

Chanov - menší panelový dům

Když ubytovny přestaly vynášet, vymyslely se bezdoplatkové zóny, aby lidi, kteří jsou z nich vyhození, nemohli do běžného bydlení. Taky jsme vytvořili ghetta a šokovaně kroutíme hlavou nad tím, že nekvetou do krásy. Řešíme to jenom další represí.

Stejně jako bezdomovectví se vyřeší jen odstraněním příčiny celého problému – takže odstraněním bezdomovectví, a ne odsouváním lidí na ulic ze zorného pole (aby naše spořádané životy nic nerušilo), problémy spjaté s ghettoizací musíme začít řešit v prvé řadě odstraněním ghett. 

Koncentrace velkého počtu chudých lidí na jednom místě je patologická, úplně vždy, bez ohledu na etnikum. Třeba ve Vídni to chápou a snaží se o stratifikaci. Nemusí to být snadné, rozhodně to ale zamezuje těm nejtvrdším problémům, které s sebou chudoba a vyloučení přináší. 

Další kolo ponižování

Ve slavné herní simulaci Ghettout (inspirované deskovou hrou Cesta z ghetta) je hlavním úkolem proniknout ven. Do světa nás, běžných lidí, kteří jsme se třeba I důsledkem své barvy kůže těšili v životě většímu štěstí. 

V Chanově půjde k zemi další panelák. Jeho obyvatelé se přestěhují do kontejnerových domků

• Upravit
• Smazat

Most chce zbourat další panelový dům na sídlišti Chanov, kde žijí převážně sociálně slabí. Dům je z poloviny neobyvatelný: chybí okna a dveře nebo zábradlí na balkonech.

Je známé, že tuto hru jde jen stěží dohrát – cesta z ghetta je prostě náročná, někdy dokonce úplně nemožná. Nemuselo by to tak být, kdybychom změnili výchozí nastavení. Jenže mi namísto samotného uspořádání měníme jen design. Nějakou změnu to samozřejmě přinese, nejspíš ale bude jen k horšímu.

Představa, že kontejnery navezené na hromadu a naskládané na sebe jsou vhodným místem pro život rodin, nebo jednotlivců, je šílená. Z takových podmínek lepší lidé nevzejdou. Jedno je ale jisté: najdou se I tací, kterým i toto řešení bude připadat moc vstřícné. Těm, ani lidem z vedení města, ale život v ghettu nebo v kontejnerovém městečku, nehrozí. 

Takže hurá: hromada ubikací Antivandal plus nula, s okny výhodně orientovanými na západ, adekvátně vysokými stropy a omyvatelnými stěnami čeká. A další kolo ponižování už tak dost ponížených s ním.