Apolena Rychlíková: Ekoaktivisté versus Severočeské doly – kdo tady co komu dluží?

3. duben 2019

Zhruba stovce aktivistů, kteří se minulý rok účastnili Klimakempu, zásadní tuzemské ekologické akce, fungující pod záštitou organizace Limity jsme my, přišla od Severočeských dolů předžalobní výzva.

Doly v ní žádají uhrazení více než 600 tisícové částky za loňské vniknutí do dolu Bílina.

Policie prověřuje výzvu obcím u Přelouče proti akci Klimakemp

02694569.jpeg

Policie prověřuje, kdo vytvořil výzvu rozeslanou jejím jménem obcím v okolí Přelouče, která varuje před konáním akce Klimakemp 2018.

Po pokutách, udělených Báňským úřadem, které se – jak informoval Deník N – u některých lidí vyšplhaly až na 15 tisíc korun, tak ze strany represivních složek a důlního průmyslu přichází další snaha o ekonomické zastrašování těch, kteří se nasazením vlastních těl snaží upozorňovat na blížící se ekologickou katastrofu a bezohlednost uhlobaronů a důlních společností.

Organizace Limity jsme my už na sociálních sítích vyhlásila sbírku a požádala o solidární finanční výpomoc. Aktivisté vysvětlují svá stanoviska v kontextu probíhající klimatické změny.

Upozorňují v nich na to, že pokusy o finanční likvidaci českého klimatického hnutí nedávají vzhledem k nutnosti umenšit emise o celých 65 procent v následujících letech, žádný smysl. A že je to právě fosilní průmysl, kdo na ničení planety vydělává a přitom nemusí nést za stávající situaci de facto žádnou odpovědnost. V globálním měřítku byly tři ze sedmi nejvýdělečnějších firem loňského roku právě z oblasti fosilního průmyslu.

Podle ekologických aktivistů policie při víkendovém zásahu na lomu Bílina pochybila

Klimakemp začal v Louce u Litvínova ve středu. „Od začátku klimakempu je to dnes pátý pochod. Trasa je dohodnutá. Až do dnešního dne vše probíhalo v pořádku,“ řekl mluvčí Severočeských dolů,

Ekologičtí aktivisté kritizují víkendový zásah policie v lomu Bílina na Teplicku. Podle zástupců hnutí „Limity jsme my“ při něm policie pochybila.

Zároveň se ukazuje, že tyto a podobné firmy investují neskutečné částky do snahy zdistkreditovat a zakrýt fakta týkající se klimatické změny. ExxonMobile nebo Shell utrácí miliony dolarů, aby lobovali proti opatřením, která mají naši planetu (a spolu s tím i nás všechny) chránit. Před časem to prokázala zpráva, zveřejněná na stránkách InfluenceWeb.

Od Pařížského summitu tyto firmy vynaložily více než miliardu dolarů na to, aby ovlivnily narativ, který se o klimatické změně a jejích dopadech šíří. 

V Čechách patří „uhlobaroni“ jako je Pavel Tykač nebo Daniel Křetínský k těm nejbohatším lidem společnosti, ČEZ, který je jediným akcionářem a odběratelem žalujících Severočeských dolů, je zase jedna z nejziskovějších firem v republice.

Žijeme v paralelním vesmíru?

Organizace Limity jsme my ve své výzvě uvádí, že jen během loňského roku si topmanažeři této firmy vyplatili na odměnách 22 milionů korun. A teď – prostřednictvím Severočeských dolů – žalují skupinu lidí, kteří se nebojí upozornit na to, že tento typ podnikání ohrožuje budoucnost celé planety.

Do dolu Bílina vnikli aktivisté, těžba se musela zastavit

Protest aktivistů u dolu Bílina

AKTUALIZOVÁNO: Těžba na dole Bílina se musela zastavit. Skupina asi 20 lidí vylezla dnes (30. 6.) mezi čtvrtou a pátou hodinou na vrchol rypadla v lomu. Na místě se připoutali.

Je přitom paradoxní, že by to mělo být přesně naopak. Firmy, jejichž ziskovost je postavená na ničení planety, a které opakovaně přenášejí řešení negativních externalit spojených se svým byznysem na stát a společnost, dluží nám. Ne my – potažmo aktivisté a aktivistky – jim.

Není možné, aby to byla veřejnost, kdo bude se znalostmi o dopadech těžebního a fosilního průmyslu na planetu a klima řešit důsledky byznysu multimilionářů, bohatnoucích na úkor naší budoucnosti. V debatách o smogu, špatném ovzduší, nárůstu nemocí spojených se znečištěným životním prostředím se téměř nikdy neobjevuje, že by to měly být právě tyto firmy, kdo tu má být plně zodpovědný za své podnikání – má-li ho vůbec provozovat.

Podnikat má být i riziko. Ne jistota, že vydělávám na ničení životního prostředí a ještě všechny vedlejší náklady, spojené s mým byznysem – ať se už bavíme o MHD zdarma v období smogových dnů, penězích za zdravotnickou péči nebo investic do ekologických opatření – uhradí stát nebo města.

Apolena Rychlíková

Žaloba Severočeských dolů i pokuty báňského úřadu ale ukazují, že pořád ještě žijeme v paralelním vesmíru. V něm vládne právo na jakkoliv špinavý a devastující byznys před svobodnou občanskou společností. Snad se to sílícímu klimatickému hnutí podaří časem změnit. Nejdřív ale bude muset ustát snahy o finanční likvidaci.

Spustit audio