Antonio Vivaldi. Kostelní šero vyměnil za zářivé koncertní sály
Vivaldi zemřel chudý jako žebrák 27. července 1741 a téměř 200 let o jeho monumentálním díle nikdo nevěděl. Jeho otec byl holič a skvělý houslista. Antonio po něm zdědil nejen zrzavé vlasy, nýbrž i hudební nadání, takže místo nůžek bral do ruky spíše smyčec. Stal se knězem, ale kvůli zdravotním problémům záhy vyměnil kostelní šero za jasně ozářené koncertní sály. Cestoval po celé Evropě, skládal a hrál pro papeže, krále i císaře.
Na konci života o něj publikum ztratilo zájem, uškodil mu také kontroverzní vztah se ženou a kvůli neuváženému podnikání zkrachoval. Krátce poté zemřel a brzy se na něj zapomnělo.
Čtěte také
Lidé znovu objevili Vivaldiho díky podvodu
Jeho jméno se znovu vynořilo až mnohem později. Nejprve čirou náhodou v souvislosti se zkoumáním odkazu Johanna Sebastiana Bacha, a poté na počátku 20. století díky slavnému houslistovi, který vlastní skladbu vydával za Vivaldiho.
Na podvod se posléze přišlo, nicméně zájem o skutečné dílo italského skladatele od té doby neutuchá. Navíc se čas od času podaří senzační nález jeho partitury, která byla považovaná za ztracenou, nebo o její existenci dosud nikdo nevěděl.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
