Antonín Koniáš. Muž špatné pověsti, který toužil zachránit ztracené

Antonín Koniáš se narodil 13. února 1691 do rodiny předáka jezuitské tiskárny v Klementinu. Tato kolej se stala jeho osudem. Byl učitelem, potom knězem, zlom přišel, když se stal tzv. královským misionářem. Jeho úkolem bylo vyhledávat tajné nekatolíky, obracet je na katolickou víru a odebírat jim „kacířské knihy“. Při veřejném pálení zničil celkem 30 tisíc svazků.

Chodil v Klementinu do základní školy, gymnázia i na univerzitní filozofická studia. Rozhodl se pro vstup do jezuitského řádu, třebaže noviciát absolvoval v Brně. Do Klementina se znovu vrátil po 5 letech učitelského působení, aby tu studoval teologii a dosáhl kněžského svěcení. Zlom v jeho životě přišel v roce 1725, kdy se stal tzv. královským misionářem.

Jeho úkolem bylo vyhledávat tajné nekatolíky, obracet je na katolickou víru a odebírat jim „kacířské knihy“. Koniáš tak činil většinou po dobrém – velkou část mu jich po jeho sugestivních kázáních posluchači sami přinesli. Nezdráhal se ale použít i násilí za podpory represivních složek státní moci.

Spálil 30 tisíc svazků

Roku 1734 se stal členem putující skupiny kajících misionářů, kteří už knihy násilím zabavovat nesměli. Přesvědčivostí svých kázání jich přesto získával stále dost. Nakonec při veřejném pálení zničil celkem 30 tisíc svazků. Jeho působení je dnes vnímáno ostře kriticky.

Antonín Koniáš prožil téměř 40 let v nepohodlí misijních cest, vyčerpávaje se denně mnohahodinovým kázáním až do sebezničení, jen pro spásu zbloudilých bratří, jak pevně věřil. Zemřít se v nedožitých 70 letech vrátil do klementinské koleje a ve zdejším kostele sv. Klimenta je také pohřben.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Petr Kukal
Spustit audio

Související