Antioxidační účinky selenu a zinku prý chrání i proti nachlazení

24. listopad 2011
Rada pro tento den

Horší počasí, smog, mrazivé či deštivé podzimní dny mnohé z nás zaskočí. Trpíme opakovaným nachlazením, potýkáme se s viry, očividně postrádáme svou letní vitalitu. Podrobnosti v dnešní Radě pro tento den.

Můžeme se lépe vyzbrojit proti virům a únavě?

Připomeňme, že fyzickou i duševní odolnost organismu posiluje pravidelná, aspoň mírně zvýšená tělesná aktivita, dále opakované dávky komplexu vitaminů B a vitaminu C. Při počínajícím oslabení organismu je vhodné brát též vitaminy D a A v dávkách schválených lékařem.
Nečekané zátěžové situace a zvýšené koncentrace škodlivin v ovzduší ovšem zvyšují hladinu volných radikálů, které v nadměrném množství oslabují celý organismus. Naštěstí existují antioxidanty, které jsou schopné agresivní látky neutralizovat a udržovat jejich aktivity v rozumných mezích.
Jde o tzv. stopové prvky, které dokážou svými antioxidačními účinky eliminovat volné radikály. Týká se to především selenu a zinku. Původně se tyto prvky využívaly především pro léčení bolestivých kloubů nebo pro zlepšení kvality vlasů a nehtů. Mnozí pacienti však při pravidelném užívání zjistili, že jsou odolnější vůči nachlazení i vůči chřipkám.

Doporučení Světové zdravotnické organizace

Tuto zkušenost potvrdily klinické testy a především zjištění, že lidské buňky a obranné mechanismy nejsou díky selenu a zinku vyčerpány bojem s volnými radikály. Organismus se pak lépe brání i nemocem mnohem závažnějším, než je nachlazení.
Lidé však přijímají nedostatečné množství těchto látek, upozornila Světová zdravotnické organizace a doporučila:
- Vhodný denní přísun selenu představuje 50–200 mikrogramů.
- Organismus si vytváří pouze malé rezervy zinku, a proto je nutné ho stále doplňovat, a to denní dávkou 15 mg zinku v případě zdravého dospělého člověka. Ve farmaceuticky vyráběných doplňcích stravy pak biologickou využitelnost zinku často podporují kombinace s vhodným množstvím selenu, s vitaminy a minerály.

Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v listopadovém čísle časopisu Receptář nebo na našich webových stránkách ireceptar.cz.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.