Antilopa je vlastně taková africká kráva. A žirafu si můžete splést s kanibalem

21. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Unikátní fotografie: žirafa poprvé pozorována při olizování ostatků jiné žirafy, na kterých je stále ještě maso.

Pozorovat sudokopytníky přímo v Africe se podaří málokomu. Manželé Jůnkovi na to měli tři měsíce. Na vlastní oči tak viděli některé překvapivé jevy.

V České republice je spousta zoologických zahrad. Chodí tam nejen veřejnost, ale také vědci. Studovat zvířata. Jenomže chování zvířat v zajetí a ve volné přírodě se velmi liší.

Pavla Jůnková Vymyslická a Tomáš Jůnek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity studují antilopy a žirafy. Vydali se proto za nimi do Jihoafrické republiky.

Africká kráva – antilopa losí

Národní park Golden Gate Highlands je slavný pro spektakulární scenérie hor pokrytých zlatavou travou. Je ale také místem, kde se ve velkých stádech pasou antilopy losí.

Jednu z největších antilop světa zde návštěvníci mohou spatřit téměř se 100% jistotou. Většinou ale na vzdálenost několika stovek metrů. Někdy i víc než kilometr.

„Právě to ztěžovalo naši práci. Na kilometr ještě rozeznáte samce od samice, pohlaví mláďat ne. Za tři týdny každodenního pozorování se k nám antilopy přiblížily nejtěsněji na 250 metrů,“ říká Pavla Jůnková Vymyslická.

Nejživější antilopy

Impaly jsou bezkonkurenčně nejpočetnějším druhem kopytníka v Krugerově národním parku. Jsou to čilá a aktivní zvířata. Z lidí v autech si nic nedělají a beze strachu se pasou těsně vedle vás.

Nejživější jsou mláďata. Velkou rychlostí se navzájem honí, trkají do sebe a pobaví nejen zoology.

Paradox: vysoké žirafy se nejlépe schovávají

Třetím kopytníkem, který manžele Jůnkovi zavedl do Jihoafrické republiky, byla žirafa. V národním parku Kruger jich hodně.

Ale najít je není jednoduché. A udržet je v dohledu po potřebnou dobu pozorovaní téměř nemožné. Pořád se totiž posouvají za potravou.

Čtěte také

„Nejlepší podmínky pro náš výzkum se nakonec ukázaly být v okolí kempu Satara, kde bylo možné strávit s jedním stádem až čtyři hodiny,“ dodávají zoologové.

Žirafa olizující ostatky jiné žirafy

Českou expedici zajímalo především sociálních chování zvířat a v tomto směru nasbírali mnoho informací. V současnou dobu probíhá zpracování dat.

Pavla Jůnková Vymyslická je s expedicí spokojena: „Tři měsíce v národních parcích Jihoafrické republiky nám umožnily vidět i mnoho ohrožených druhů, jako je nosorožec dvourohý nebo pes hyenový. A mnoho zajímavostí jako například osteofágii u žiraf, tedy olizování kostí uhynulých zvířat zřejmě za účelem doplnění minerálů.“

Záznam pořadu najdete v iRadiu.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio