„Anglicismy v češtině? Situace není tak dramatická,“ říká jazykovědec Prošek

4. červenec 2019

Jde to s naší mateřštinou z kopce? Odpovídá na Dvojce Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A dokonce prozradí, co i jemu dělá v češtině potíže.

„My nehodnotíme jazykový vývoj jako žádoucí, nebo nežádoucí. Jestli je něco pro lidi výhodné, tak se to začne používat. Bez ohledu na to, jestli se to lingvistům líbí nebo ne,“ říká bez obalu Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

Nevzpírejte se anglicismům

Co jako bývalý učitel angličtiny říká na pronikání anglicismů do češtiny? „Situace není tak dramatická, jak se říká. Pokud jde o pojmenování něčeho, k čemu v češtině není ekvivalent, není třeba se vzpírat.“

Co nezvládá ani jazykověděc

Bylo něco, co mu v češtině nikdy nešlo? „Samozřejmě. Dodnes jsou některé věci, na které si musím dávat pozor. Mojí slabinou je psaní mně a mě v zájmenu já,“ prozrazuje Tereze Kostkové v Blízkých setkáních.

Na jaké úrovni je dnes výuka češtiny? Čte svým dětem? Jaký vliv má na češtinu elektronická komunikace? Více uslyšíte ze záznamu.

autoři: Tereza Kostková , zk
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.