Andrej Kiska ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Slovensko se dneškem stalo předsednickou zemí Rady Evropské unie. Poprvé ve své historii. Unie má teď sice dost starostí s takzvaným brexitem, ale i tak se na malou zemi pod Tatrami zaměří pozornost zbytku Evropy. Slovensko asertivně odmítá přijetí migrantů, hledá způsob, jak strávit krajní pravici v parlamentu, anebo jak prodat svůj ekonomický růst. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je slovenský prezident Andrej Kiska. Jak by mělo podle vás Slovensko využít následující půl rok předsednictví v Radě Evropské unie?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Já jsem přesvědčený o tom, že právě v tomto období, kdy my budeme předsedat, není tak ani úkolem, však máme, je to jen na 6 měsíců, není úkolem vyloženě prosazovat jednu myšlenku. Za těch 6 měsíců, co je podle mě nejdůležitější, je udělat všechno pro to, aby Evropská unie jako jeden úžasný projekt, aby vydržel tím víc spolu, abychom se více netříštili. A za druhé, abychom dokázali ty, pro tu Evropskou unii být takovým, my tomu říkáme honest broker, takový čestný vyjednavač, abychom dali stranou všechny naše zájmy osobní, naší země, protože ty se v některých směrech ne vždy shodují s tím vším, co prosazuje například i Evropské unie, ale abychom tam skutečně vystupovali jako ten čestný zprostředkovatel, který musí udělat všechno pro to, aby nám tento projekt držel spolu.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Během předsednictví dorazí na Slovensko tisíce politiků, bruselských úředníků, novinářů. Uvidí hlavně ale jen Bratislavu. Vy jako prezident cestujete po celé zemi. V čem podle vás Slovensko nejvíce nevyužívá svůj potenciál?

Čtěte také

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
V čem nevyužívá? Slovensko je skutečně jedna krásná, nádherná země s úžasnými lidmi a v obou směrech to trochu nevyužívá. Na jedné straně to, že jsme úžasnou zemí, skutečně krásnou, což si myslím, že drtivá většina obyvatelů z Čech ví, a jsme velmi rádi, že k nám jezdí, tak pro zbytek Evropy jsme dost taková země neznámá a náš příjem a vlastně propagace země je taková malá. Na druhé straně ti úžasní lidé, i tam cítím velký nevyužitý potenciál, protože na jedné straně máme nesmírně kvalitní lidí a vícero společností, které jsou u nás na Slovensku a mají továrny po celém světě, říkají, že ze Slovenska vychází absolutně nejlepší kvalita, absolutně nejlepší kvalita. Dokonce jeden německý ředitel jedné výrobní továrny, který byl ředitelem i v Německu, říkal: "Vy Slováci, vy jste takoví lepší Němci. Děláte velmi kvalitní práci a jste podstatně lépe motivováni. Chcete změnit svůj svět. Dá se vás motivovat." A tento, tento náš potenciál, který máme, ještě stále nedokážeme dobře využít, a to hlavně v tom směru, že ještě je tu taková malá odvaha, já tomu říkám vzít si život do svých rukou, jít vlastním projektem, prosazovat vlastní myšlenky, nemyslet jen na dobrou práci, ale na dobrý projekt, na dobrý byznys.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Řada západních států označuje dodnes Česko i Slovensko jako postkomunistické země. Je to čtvrt století po pádu režimu fér vůči nám?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Asi bysme lhali, kdybychom neřekli, že ten duch těch, kolik, 40 let u nás stále trochu necítíme. Čtyřicet let je dlouhá doba. Mnoho takových trvalých jizev v našich duších zůstalo, ještě je to cítit trošku možná i v té mentalitě. Byli jsme uzavřeni v určitém systému. Vidíme to i v otázce migrace, když k nám nikdo nemigroval, my jsme vlastně všichni utíkali pryč, a tak najednou, když někdo k nám chce přijít a chtěl by přijít, tak najednou máme pocit, proč by k nám měl někdo chodit. Tento paradox je dobře vidět i v Německu, kde v postsocialistické části Německa je podstatně větší averze proti migrantům, nebo proti, jsou migrační nálady jako ve větší části, takže ten dopad je tu cítit. A ještě to potrvá, podle mě, takovou jednu generaci, než se to z těch našich duší ten, ty dopady toho socialismu ztratí.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Na Slovensku se v poslední době odhalily pomníky Vasilu Biľakovi, před měsícem pak jednomu režimnímu prokurátorovi, který měl na svědomí justiční vraždu. Jak moc vám toto oslavování totalitní historie vadí?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Máme demokracii a nemůžeme některým lidem podle mě zakazovat takovou jejich nostalgii, hlavně u starší generace je třeba podle mě mít takovou určitou, určitou empatii vůči lidem, kterým je tak smutno po těchto časech. Mají takzvanou tu pozitivní paměť a vymazávají si všechno negativní, i když ta demokracie je, tak každý má právo si říct, zda chce jít směrem k Rusku, anebo ve vztahu k Evropské unii tento pocit netřeba brát. Na druhé straně komunismus páchal strašně moc zla, strašně moc zla. Rozvrátil životy desítek tisíc lidí, zlikvidoval část morálky v naší společnosti a klást těmto lidem, kteří budovali pomníky, nepokládám za správné.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Co je podle vás více nebezpečné, ta nostalgie po komunistických časech, nebo nástup extrémní pravice?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Podle mého názoru je to nástroj extremismu, on se trošičku spojuje i s takovou tou nostalgií za takovou tou diktaturou, za takovým tím silným Ruskem nějakým takovým naším silným postojem. Ten extremismus proto vnímám citlivěji, protože vidím, že velmi mnoho mladých lidí se zapojuje do těchto extremistických hnutí, a z toho mám obavu. Když starší generace má nostalgii po socialismu, rozumím tomu a jsem přesvědčený, že to se tak jako pomalu rozptyluje, ale to, že nám mezi mladými lidmi narůstá chuť jít k extremismu, volit extremistické, populistické strany, z toho mám obavu.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Čím to je, kdo selhal, je to chyba v systému vzdělávání, můžou za to rodiče, nebo je ten typický vzdor charakteristický pro mladou generaci?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
No, to je těžká otázka, na kterou asi všichni hledáme tu odpověď. Určitě těch faktorů je více. Je to určitě selhání státu, nám selhává stát, lidé mají pocit, že stát tu není pro lidi. Lidé jsou tu pro stát, ale stát, stát není pro lidi. A jak vám selhává stát, tak cokoliv potřebujete a stát se k vám obrací zády, tak ve vás naroste takový vzdor, takový hněv. To se ale projevuje i tím, že nám také trochu selhává školství. Mladí lidé nevědí, jak to tu bylo za slovenského státu, a když nám Kotleba říká, že Slovenské národní povstání je naší největší hanbou, naším nejhorším černým dnem Slovenska, a díky tomu ho volí tak vysoké procento mladých lidi, tak si klademe otázku, zda vůbec víme, zda vůbec učíme ty děti co se tu dělo, co se tu dělo po dobu druhé světová války. Co to znamená Slovenské národní povstání, slovenský stát, fašismus. Takže je tam úloha školství. Je tam pravda také úloha médií, které možná i ty veřejnoprávní nedávají dostatečný prostor na to, aby veřejnost pochopila, co všechno se u nás ve společnosti, ale i ve světě děje, jak se máme vyrovnávat s takovými těžkými otázkami jako migrační krize. A kdybych měl říct jeden, který já pokládám za nejdůležitější, je to selhávání státu, korupce, neřešená korupce, špatné zdravotnictví. To jsou věci, které člověk, s kterými se dennodenně střetává. Hovoří se o tom roky, každá vláda o tom mluví, ale nic neřeší. A jak vám selhává takový ten, tak ti politici selhávají a ztrácíte v nich důvěru, tak potom často to jediné a zbraň, kterou můžete udělat, je vzdor. A skutečně volíte politiky, kteří s politikou dohromady nic nemají společné. Jsou to populisté, extremisté a podobně.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Ale faktem je, že Marian Kotleba je v parlamentu, vy jste ho nazval fašistou, nás prezident Zeman neonacistou. Pořád hledáte způsob, jak ho ignorovat a zároveň na nebezpečí jeho rétoriky upozorňovat?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Hledáme tento způsob, těch cest je více, i názorově na to více. Já si myslím, že podle mě je nesmírně důležité, jasně nebát se pojmenovat věci pravým jménem. Když je někdo fašista, neonacista, třeba to pojmenovat, nebát se toho pojmenovat věci pravým jménem. Za druhé si říct jasná pravidla hry, co jsme ochotni, kdo je ochotný s fašisty a neonacisty dělat, zda chce s nimi vyjednávat, zda si chce s nimi sednout za stůl. Já jsem přesvědčený, a já bych si nikdy s fašistou nebo neonacistou za jeden stůl k jakémukoliv rozhovoru nesedl. A já proto i volám po takové velké koalici, takových těch ochotných se postavit tomu a jasně pojmenovávat věci.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je slovenský prezident Andrej Kiska. Jedna věc je ale ignorování Kotleby a jeho strany, ale pořád tady zůstávají statisíce občanů, kteří ho volili. Jak ty chcete přesvědčit?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Máte určitě absolutně pravdu. Je třeba si v první řadě povídat s lidmi, kteří ho volili, protože to absolutně nejsou ani extremisté, ani fašisti. Jednou z prvních věcí, které jsem po volbách udělal, jsem šel právě do Krupiny, odkud Kotleba pochází, a povídal jsem si tam s lidmi, byl jsem na diskusi ve škole. A paradoxní bylo, že když mladým lidem jsem začal vysvětlovat, kdo je Kotleba, co říká, jaké má názory a co to v praxi znamená, najednou sami položili otázku: Proč to nezakážeme, proč to nezrušíme? Já si myslím, že ty otázky jsou těžké, ale netřeba se bát, je třeba to lidem vysvětlovat. Co je ale problémem v naší společnosti, nejen u nás, ale i v okolních zemích, že naši lídři, osobnosti často, často při těch těžkých otázkách, jako je například ta migrační krize, podstatně víc myslí na to, kolik procent hlasů získají, když takovýto výrok řeknou, jako to, aby skutečně se postavili za skutečně morální hodnoty, a to je problémem, protože jak takovýto fenomén nastává, takzvaní lídři nám začnou, ještě bych řekl, tu situaci zhoršovat a dávat sami, tak bych řekl až extremisticky, xenofobní hlášky, tak jen přilévají olej do ohně a ta situace se zhoršuje.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
S tím souvisí i obecná solidarita, není to jen solidarita společnosti s uprchlíky. Při vstupu Slovenska i Česka do Evropské unie jsme té solidarity dostávali dost. Teď, když se od nás žádá pomoc, tak nejsme tolik vstřícní. Mělo by být Slovensko více solidární i třeba v případě přijetí migrantů?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Každá takováto svazová, Evropská unie je jeden úžasný takový svaz. Každý jeden svazek je o empatii, je o vzájemném pochopení a skutečně mnohé, mnozí lidé v té bývalé západní části Evropy se nyní dívají na nás, že my v nich vidíme jen takový bankomat. Když potřebujeme pomoc, tak prosím, pomáhejte, dávejte nám peníze, potřebujeme lepší cesty, nemocnice, školy a tak dále, a tak dále. A najednou přijde někdo z té části a řekne: Pojďte nám nyní vy pomoct, potřebujeme nějakou pomoc. Víte co, to my zase ne, my máme jiná pravidla a tak dále. Systém kvót tak, jak byl nastavený, byl absolutně nešťastným řešením. To skutečně nebylo šťastné řešení. Ale, a já opakovaně stále přehlasuji, že tak jako pro úspěšného člověka je morální povinností pomáhat těm, kterým v životě to štěstí neměli, je morální povinností úspěšných zemí pomáhat těm, kteří skutečně tolik štěstí neměly, pomáhat lidem, rodinám, které utíkají před násilím, před vraždami, prostě je to naší morální povinností. Na dobrovolné bázi bychom měli sami jasně říct ano, sebereme, pomůžeme, jsme připraveni pomoct, jsme lidé, chceme pomoct, a to je jedna ze základních zásad, kterými bychom se měli v dnešním moderním světě řídit.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Vy sám se snažíte jít příkladem, založil jste nadaci Dobrý anděl, pomáháte nemocným, každý měsíc rozdáváte potřebným svůj plat, odměňujete odvážné jedince, kteří se snaží měnit Slovensko k lepšímu. Chcete tímto pozitivním přístupem motivovat i ostatní?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Určitě ano. Když si otevřete média, když se podíváte na média, tak média v první řadě ukazují problémy, kdo kde koho okradl, co se udělalo špatné. Bohužel navyšuje jim to čtenost, nebo sledovanost, takže se řídí komerčními, komerčními pravidly a potom nám tu chybí takové ty dobré zprávy toho množství těch úžasných lidí, úžasných projektů, organizací, které skutečně pomáhají k tomu, aby se v této společnosti žilo lépe, tak proto je třeba je tahat do popředí a ukazovat je jako vzorové příklady, protože ten příklad té motivace je jedním z nejdůležitějších. Motivace těch úspěšných, kteří to dokázali, kteří to dokázali buď v podnikání, v nových projektech, anebo v té pomoci společnosti, že se postavili nepravosti a dokázali ty věci změnit, to jsou příklady, které musíme dál ukazovat mladým.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je slovenský prezident Andrej Kiska. Je podle vás migrační vlna, soužití odlišných kultur, náboženství tou největší výzvou pro Evropu, pro západní společnost?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Z pohledu Evropské unie skutečně tou největší výzvou, před kterou nyní stojíme, je, aby nás ani tato otázka nerozdělila. Těch otázek, které nás trochu rozdělují, je více. A já pokládám tu Evropskou unii jako nejen ten projekt, ten úžasný projekt více než 500 milionů lidí, úžasný ekonomický projekt, ale jako takový, možná si to ani neuvědomujeme, jako velký projekt takového míru. Evropa byla v minulosti často zdrojem různých válek, ale dnes, když máte společný, nejsou hranice, je společný, je volný pohyb osob, dnes tu nikdo ani jen nepřemýšlí o nějakých takových pnutích mezi zeměmi. Evropská unie je jedním obrovským, obrovským projektem míru. A proto ta největší výzva, před kterou dnes stojíme, je, podle mého názoru jako zůstat jednotní, jako využívat ten potenciál, jak společně nacházet i vůči migrační krizi a vůči dalším krizím, které přišly, anebo ještě i přijdou, abychom dokázali najít ten model toho úspěšného fungování, aby Evropská unie nebyla jen pro ty světlé dni model, ale i pro ty těžké dny.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Tu stabilitu v Evropě se snaží taky narušit Ruská federace. Podle mnohých expertů je bezpečnostním rizikem. Jak to vnímáte vy?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Velmi silně. Je vidět, že tato hybridní válka, která je založená na mixu diplomatického ovlivňování, hospodářského ovlivňování, přes média, přes sítě formou takových různých výhrůžek, vydírání, je nesmírně silná. A je to vidět přímo na tom, že přímo z ruské společnosti jsou zapojené do toho, aby se tu šířila proruská propaganda. Na sociálních sítích je to vidět úžasně a těch důkazů i o webových stránkách, které jsou financované z Ruska, je množství. Takže ta snaha o rozdrobení Evropské unie Ruskem je skutečně velmi velká. Apeloval jsem přednedávnem na ministra vnitra, abychom jasně začali konat proti webovým stránkám, proti profilům na Facebooku, na sociálních sítích, aby se jasně ukázalo, že kdokoliv, kdo šíří extremismus, fašismus, protistátní rozvracející naši zemi, abychom se naučili jasně a rázně zasáhnout.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Váš syn žije v Česku, úspěšně podniká. Máte od něj zpětnou vazbu, jak to u nás funguje, v čem třeba můžeme být pro Slovensko inspirativní?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Já si myslím, že v, často jezdím do Prahy, kromě syna tam mám i dceru, vlastně mám tam teďka už i vnučku, mám takový pocit, že je větší zájem o takový ten veřejný prostor. Na Slovensku je ten, nikdo nedovolí, aby doma byl nepořádek, aby se doma kradlo, anebo cokoliv, ale jako náhle vyjdeme za ty dveře našeho bytu, jakoby začínal prostor, se kterým nemáme nic společné. Mám pocit, že ta, ta starostlivost o ten prostor veřejný v Čechách je větší.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Být prezidentem je určitě vznešený úděl, ale platí se za něj osaměním. Je to i váš případ?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Co mě těší, těší mě to, že lidé tak se dívají na funkci prezidenta reálně. Nemají takové nějaké očekávání, že prezident má nějaký zázračný proutek, kterým změní jedním mávnutím věci, a dost reálně vidí, a když se s nimi setkávám, co prezident může, co nemůže. A mám pocit i z průzkumů, že vcelku jsou, ta důvěra v ten prezidentský úřad se vrací, což bylo takovým jedním hlavním cílem, co jsem si na začátku postavil, vrátit důvěru, že má smysl mít prezidenta. Co mi činí takovým smutným, je to, že jako prezident mám možnost se setkávat se skutečně takovými nejlepšími odborníky na Slovensku, a mnohokrát řeknou, že je třeba udělat toto a toto a věci se změní. A já stokrát jsem si položil otázku, jak je možné, že díky tomu, že víme jako ty věci změnit, tak jich nezměníme. A to je pocit dennodenních takových těch, bych řekl, zklamaní z toho, že a snahy rozlišit, co jsou věci, které dokážu ovlivnit a soustředit se na ně a věci, které, porozumět tomu, já myslím, že jsou věci a že jsou jich stovky, které vidím a ty řešení cítím, ale bohužel je nedokážu přímo ovlivnit, protože prezident není exekutiva. Prezident je člověk, který má klást otázky, očekávat odpovědi, ale prezident není exekutiva. A takto svou práci dělám.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Pokud byste dnes byl znovu podnikatelem jako dřív, do jakého byznysu na Slovensku byste se pustil?

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Tak Slovensko je teda automobilová velmoc a máme největší počet, největší počet vyráběných aut na obyvatele na světě. Asi bych využil to, v čem jsme dobří, v čem toto funguje a snažil se vytvořit organizaci, anebo systém práce, nebo něco, v čem bych využil právě tuto jedinečnost Slovenska jako takovou.

Petr VAVROUŠKA, moderátor
--------------------
Doporučuje někdejší byznysmen, dnes slovenský prezident Andrej Kiska. Od mikrofonu se loučí Petr Vavrouška a za chvíli už další zprávy Radiožurnálu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: pev
Spustit audio