Analytik Smetana: Podpora vstupu Ukrajiny do NATO rétoricky sílí. Neznamená to ale, že věc bude dotažena do konce

18. červenec 2024

Vedení Ukrajiny, která čelí ruské invazi, je převážně spokojené s výsledky summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná. Co to fakticky znamená? Kdy se Ukrajina stane členským státem? A jak na to odpoví Kreml? Analytik Michal Smetana ještě vysvětlí, co všechno má za následek nezdařený atentát na Donalda Trumpa i proč si republikánský kandidát vybral jako svého možného viceprezidenta senátora JD Vance.

„Politická podpora vstupu Ukrajiny do NATO byla rétoricky posílena. Každé podobné prohlášení více a více ujišťuje nejenom Ukrajinu, ale také ostatní aktéry o vážnosti záměru, a politický proces tím posiluje. Tím to ale končí. Sice jde o silné politické prohlášení a slovo nezvratný má svůj význam, neznamená to ale, že věc bude dotažena do konce,“ říká v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik Michal Smetana.

I přes komuniké z roku 2024 nemusí v budoucnu k ratifikaci vstupu Ukrajiny do NATO dojít

Může se totiž stát, že na příštím summitu nedojde k dohodě. „A může se stát i to, že Ukrajina sice bude formálně pozvána do NATO a jednotlivé členské státy přistoupí k ratifikaci, státy jako Turecko nebo Maďarsko se ale můžou rozhodnout, že vstup ratifikovat nebudou. V tu chvíli se Ukrajina členským státem nestane bez ohledu na to, co bylo napsáno v komuniké z roku 2024.“

Záruka světového konfliktu?

Problematický je i postoj Slovenska a slovenského premiéra Roberta Fica, který prohlásil, že členství Ukrajiny v NATO je zárukou třetí světové války. „I navzdory státům, které se profilují vůči členství Ukrajiny skepticky, pořád se i v tomto kontextu daří v rámci NATO držet jednotu. Podpora Ukrajiny ale rozhodně není bezvýhradná a zrovna vstup Ukrajiny do NATO je obrovským politickým krokem, ke kterému někteří členové přistoupit nechtějí.“

Čtěte také

Nicméně je to stále otázka budoucnosti, která zřejmě podle Smetany nebude vyřešena ani příští rok, ani za tři roky. „I mezi členskými státy NATO panuje velmi jasná shoda, že pokud se Ukrajina stane členem, bude to až poté, co rusko-ukrajinský konflikt bude alespoň do nějaké míry vyřešen a bude existovat jasná představa o tom, kde jsou stabilní hranice budoucí Ukrajiny. V opačném případě by se totiž NATO stalo účastníkem konfliktu, aniž by si to přálo.“

Lze ale vůbec Rusko porazit v konvenční válce? Nejeden hlas říká, že Rusko válku prohrát nemůže. „Jak tento konflikt dopadne, je zatím velmi otevřené. Z velké části bude záležet na tom, jak k tomu budeme my jako Západ přistupovat. Bez ohledu na všechny problémy, se kterými se ruská armáda potýká, je jasné, že Ukrajina sama o sobě není schopná se ubránit bez západní pomoci. Může se tedy z toho stát sebenaplňující proroctví. Ve chvíli, kdy přestaneme Ukrajinu podporovat, vyhrát skutečně nemůže.“

Klíčová pomoc Západu

Naivní je podle Smetany i představa, že Ukrajina velmi brzo spustí zásadní ofenzivu a bude schopná dobýt veškerá svá území před rokem 2014. „Ani letos bych to neočekával. Nejpravděpodobnější scénář je, že v nějaké fázi bude muset dojít k nějakému jednání a možná i k velmi bolestivým ústupkům. Opět ale nic z toho není deterministické. Záležet bude na tom, v jaké bude Ukrajina pozici, jakou podporu dostane od Západu. Koneckonců tu máme krásnou případovou studii, kdy jsme viděli, jak to vypadá na ukrajinském bojišti ve chvíli, kdy Spojené státy zastaví svoji vojenskou pomoc, a jak je toho Rusko schopno potenciálně využít...,“ dodává analytik.

Spustit audio

Související