Analytik Nerad: Evropa by měla být v první linii. Jednání Trumpa se Zelenským jsou nadějná, Putin ale může optimismus zchladit
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel ve Washingtonu s Donaldem Trumpem. Schůzky se účastnili i evropští lídři. „Jednání dopadla nad očekávání. Ale nevíme, jak zareaguje Vladimir Putin, který už v minulosti řadu návrhů odmítl,“ říká analytik Filip Nerad. Dále okomentoval změnu postoje Donalda Trumpa, bezpečnostní záruky nebo požadavky Vladimíra Putina a jeho schůzku s americkým prezidentem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj se včera vrátil do Oválné pracovny po půl roce. Oproti únorové návštěvě byl tentokrát přijat velice přátelsky.
Čtěte také
„Už pochopil, jak na Trumpa musí: ofenzivou šarmem. Během proslovu mu tak asi jedenáctkrát poděkoval, navíc nepřijel ve vojenské uniformě, ale vzal si černý oblek, což Američané ocenili,“ popisuje schůzku Nerad.
Vstřícným gestem byl i osobní vzkaz pro Melanii Trumpovou od ukrajinské první dámy a poděkování za zapojení do výzvy Vladimíru Putinovi, aby propustil unesené ukrajinské děti. Podobný přístup zvolili i evropští představitelé, kteří byli součástí jednání.
Dobrá chemie s Trumpem
„Všechno jsou to státníci, se kterými má Trump navázanou velmi dobrou chemii. Pokud byl výběr doprovodné delegace na Zelenském, tak zvolil velmi správně,“ chválí Nerad. „Tvrdými prohlášeními a nesouhlasem u Donalda Trumpa nic nezískáte. Musíte ho mít na své straně.“
Z evropských zástupců se jednání účastnil například finský prezident Alexander Stubb, německý kancléř Friedrich Merz nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Bylo velmi překvapivé, že tam nebyl nikdo z Polska. Nejspíš to vychází z vnitřních třenic. Anebo toho, že Volodymyr Zelenskyj s Karolem Nawrockim ještě nemají navázaný žádný vztah, protože je v úřadu velmi čerstvě,“ domnívá se Nerad.
„Zároveň platí, že Polsko nevyšle své vojáky do případné mise na Ukrajinu, a mezi zastoupenými státy byli lídři, kteří minimálně deklarovali ochotu se účastnit.“ Bezpečnostní záruky přitom byly jedním z klíčových pilířů rozhovorů. Konkrétní výsledky ale schůzka zatím nepřinesla.
Bezpečnostní garance
„Evropa by měla být v první linii, jak prohlásil Donald Trump. Zároveň dodal, že Spojené státy to budou koordinovat a poskytnou výraznou pomoc,“ shrnuje Nerad. „Jak přesně by garance měly vypadat, by teď v příštích 10 dnech měli dát dohromady zástupci evropských zemí spolu s Ukrajinou a potom se o nich bude dál jednat.“
Čtěte také
Nejproblematičtější bude zaručit Ukrajině spojenectví, protože Rusko dlouhodobě brání vstupu země do NATO. Podobnou garanci nyní nabízejí země z koalice ochotných, spekuluje se i o zapojení neutrálních zemí.
„Donald Trump připustil, že by Spojené státy měly být součástí garancí a to je výrazný posun kupředu. Bez USA nebudou garance nikdy dostatečně robustní, aby odradily Rusko od případného budoucího útoku,“ tvrdí Nerad.
Je Rusko ochotno jednat?
Proč je teď Trump k Ukrajině vstřícnější? Nejpíš proto, že Moskva není tak ochotná se dohodnout, jak původně předpokládal.
K závěrům včerejší schůzky prezidentů se Vladimír Putin zatím nevyjádřil, z reakce jeho poradce ale vyplývá, že Rusko je s Ukrajinou ochotno jednat.
„Prohlášení z té schůzky jsou sice nadějná, ale většinou dokázal Vladimir Putin všechen optimismus do 24 hodin velmi rychle zchladit,“ konstatuje Nerad. „Jednání s Ukrajinou už probíhala několikrát, ovšem vždy skončila maximálně dohodou na výměně válečných zajatců. Nikdy se neposunula dál.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
