Analytik Martin Balucha: Francie je v šoku z nepokojů. Vláda má ale při řešení problémů svázané ruce

22. říjen 2026

Francie je v šoku z rozsáhlých nepokojů, které začaly jako studentské protesty za lepší podmínky ve školách. Nespokojenost se ale rozšířila i do dalších oblastí a přerostla v rozsáhlé nepokoje provázené násilím a rabováním. Dokáže vláda situaci uklidnit? A komu může současná krize pomoct v blížících se prezidentských volbách? Vysvětluje analytik Českého rozhlasu Martin Balucha.

Původní požadavky studentů jsou podle bývalého zpravodaje Českého rozhlasu ve Francii Martina Baluchy pochopitelné. Francouzské školství se potýká se strukturálními problémy, ať už jde o fungování škol, nebo fyzický stav budov.

„V některých školách můžete dokonce na chodbách potkat krysy, jinde šváby. Někde připadá několik toalet na stovky studentů,“ popisuje v pořadu Jak to vidí...

Čtěte také

Studentům vadí také nedostatek učitelů, časté suplování a výpadky výuky. „Ve škole jsou mnohdy od osmi ráno do šesti večer, protože jim kvůli nedostatku učitelů odpadávají hodiny.“

Původně studentské požadavky však přerostly v širší společenskou nespokojenost. Přidaly se další skupiny obyvatel, které poukazují například na drahé energie a pohonné hmoty. Napětí navíc stupňují blížící se prezidentské volby. „Některým politickým stranám a politikům vyhovuje, aby protesty trvaly co nejdéle,“ upozorňuje Balucha.

Vláda má svázané ruce

Francouzská vláda se nyní snaží situaci uklidnit. Prezident Emmanuel Macron svolal Bezpečnostní radu státu, premiér Sébastien Lecornu jedná s ministry i představiteli měst nejvíce zasažených nepokoji. Ministr školství Édouard Geffray má v pondělí představit opatření, která by reagovala na požadavky středoškolských studentů.

„Francie je v šoku. Všichni se snaží pochopit, co se stalo. Od vystoupení ministra školství ale příliš neočekávám. Možná přijde s dílčími opatřeními, například jak dostat do škol více učitelů nebo jak řešit suplování. Jde ale hlavně o strukturální problémy, se kterými se Francie potýká desítky let a které nevyřešila řada předchozích vlád,“ upozorňuje analytik.

Francouzský rozpočet je velmi napjatý a problém je i zablokovaný parlament. „Možnosti Macrona jsou omezené. V parlamentu jsou tři hlavní bloky – roztříštěná levice, centristický tábor a nacionalisté. Žádný z nich nemá většinu, takže je velmi obtížné prosadit jakoukoli reformu,“ přibližuje Balucha.

Komu krize vyhovuje?

Současná situace vyhovuje podle něj jak radikální levici Jeana-Luca Mélenchona, tak nacionalistům Marine Le Penové.

„Mluví se o tom, že na protesty chodí politici radikální levice a vyjadřují studentům podporu. Zároveň se ale mluví i o tom, že někteří politici nemají příliš daleko k tomu, aby protesty rozdmýchávali. Podle některých komentátorů může takový přístup radikální levice paradoxně posílit nacionalisty, kteří kladou důraz na pořádek a silný stát.“

Čtěte také

„Marine Le Penová mluví otevřeně o tom, že násilné protesty a výtržnosti je potřeba výrazně potlačit,“ připomíná analytik.

Za zásadní přitom považuje roztříštěnost centristického tábora, který bývá spojován s pokračováním politiky Emmanuela Macrona. „Pokud si centristé dostatečně brzy neuvědomí, že potřebují podpořit jednoho silného kandidáta, může se prezidentský duel ve druhém kole odehrát mezi radikální levicí a Marine Le Penovou,“ varuje Balucha.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.