Analytik Josef Šlerka: Škrty, oslabení nezávislosti i zpravodajská poušť v regionech. Zákon o veřejnoprávních médiích je tlačen na sílu

Podle vedení České televize a Českého rozhlasu obsahuje vládní návrh deset zásadních nedostatků, které zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií.

Čtěte také

Analytik Filip Rožánek: Je legitimní uvažovat o změně financování České televize a Českého rozhlasu. Tohle je ale náraz do zdi

Legislativní zmatek

Podle analytika Josefa Šlerky je legitimní, že vláda s návrhem přichází. „Opomíjí ale fakt, že zákony o veřejnoprávních médií určují jejich podobu na dlouhou dobu dopředu. Jako takové by měly být více projednávány mezi vládou a opozicí. Tomu jsme si ale odvykli. Vlády tlačí věci na sílu bez širších diskusí a kompromisní shody,“ říká.

Výsledkem je návrh zákona, který od počátku vyvolává silné emoce. „Už teď ho lze označit za legislativní zmetek, který bude procházet velkými změnami, a je otázka, jestli v této podobě vůbec přežije. Samotná myšlenka zrušit koncesionářské poplatky nemusí být špatná, zatím ale nevidím racionální argument, proč stávající financování nevyhovuje.“

Sporné body návrhu

Jedním z argumentů vlády je, že současný systém financování je nespravedlivý. „Do jisté míry to může být pravda, pokud to přepočítáváme na různé příjmové skupiny. Pokud se to ale vyřeší přesunem na státní rozpočet, bude to nakonec platit úplně každý a bude to ještě méně spravedlivé než dosud,“ upozorňuje Šlerka.

Čtěte také

Posluchači vědí, že v dobách krize se mohou o rozhlas opřít. A to mě těší, přiznává generální ředitel René Zavoral

Kritika přitom nekončí jen u konkrétních bodů. Podle analytika může mít návrh mnohem zásadnější dopady. „Druhá část zákona směřuje ne-li k likvidaci veřejnoprávních médií, tak k výraznému omezení služby, kterou poskytují. Financování by se vrátilo o zhruba dvacet let zpět, což znamená nutnost škrtat. Omezit by se tak mohla tvorba, která konkuruje komerčním médiím, což by zasáhlo i nejpopulárnější pořady ČT i ČRo.“

Návrh podle Šlerky zároveň posiluje vliv mediálních rad. Ty by nově mohly zasahovat i do etických otázek vysílání, a tím nepřímo ovlivňovat podobu jednotlivých programů.

Dopady lze podle něj také čekat v regionálním vysílání, které veřejnoprávní média zajišťují ze zákona. „V některých regionech bychom bez nich viděli v oblasti zpravodajství úplnou zpravodajskou poušť,“ říká.

Vznik pracovní skupiny

K návrhu se mezitím vyjádřil premiér Andrej Babiš, který připustil, že obsahuje řadu nedostatků. Zároveň oznámil vznik pracovní skupiny, jež se má jeho podobou dále zabývat.

„Jsem za to rád. Při přípravě se zanedbalo hodně věcí. Zejména to, že nebyli přizváni lidé, kterých se návrh bezprostředně týká. Pro ředitele ČRo i ČT to byl blesk z čistého nebe, což nevzbuzuje důvěru. Doufejme, že nepůjde jen o kosmetickou kličku, jak uspokojit část kritiků, ale o skutečné přepracování návrhu,“ dodává Šlerka.