Analytik Jan Ludvík: Summit NATO byl hlavně o tom nenaštvat Trumpa. Úspěch je, že se Aliance nerozpadla
Americký prezident Donald Trump označil summit NATO v Ankaře za úspěšný. Chválil atmosféru i závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu. Podle bezpečnostního experta Jana Ludvíka ale největším úspěchem bylo, že se podařilo zachovat jednotu Aliance a vyhnout se sporům. Jaké jsou dnes vztahy Evropy se Spojenými státy? A jak si na summitu vedla česká delegace? Řeč bude i o prioritách nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR.
„Proběhlo to.“ Tak bezpečnostní expert Jan Ludvík s nadsázkou shrnul výsledky summitu NATO v Ankaře. Podle něj nebyl letošní summit o zásadních rozhodnutích, ale především o tom, aby se podařilo udržet jednotu členských zemí.
„Byla to spíše reflexe stavu, kdy se podařilo vyhnout největším kontroverzím. NATO se nerozpadlo a celé to bylo hlavně o tom nenaštvat Donalda Trumpa. Na začátku sice vystupoval v bojovné náladě, na konci odjížděl spíše spokojen,“ říká v pořadu Jak to vidí...
Summit bez velkých rozhodnutí
Podle Ludvíka summit alespoň dočasně utlumil turbulentní transatlantické vztahy. Výsledná deklarace je ale podle něj spíše symbolická. „Obsahuje všechna správná slova, ale vlastně nic zásadního neznamená. Důležitý je příslib pomoci Ukrajině. Dokud ale není jasné, kdo to zaplatí, existuje riziko, že se o tom spojenci později pohádají.“
Spokojený odjížděl podle Ludvíka i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, přestože se v závěrečném komuniké neobjevila zmínka o budoucím členství Ukrajiny v Alianci. „Dalo se to čekat. Zelenskyj tam nejel s vírou, že by to spojenci mohli přehodnotit. Klíčové je, že získal příslib na pokračování finanční podpory i neurčitý příslib licence na výrobu systémů Patriot.“
Budoucnost NATO a soběstačná Evropa
Mnoho zemí ještě před summitem v Ankaře ohlásilo velké nákupy zbraní. Podle Ludvíka to jen potvrzuje, že Evropa postupně posiluje vlastní obranyschopnost a snižuje závislost na Spojených státech.
Čtěte také
„Za posledních deset let se obranné výdaje Evropy více než zdvojnásobily. Ještě důležitější ale je, že Evropa pochopila, na co obranné síly potřebuje. Konflikt s Ruskou federací sice není vysoce pravděpodobný, ale je možný, a připravenost na něj tuto pravděpodobnost snižuje.“
Budoucnost NATO tak podle Ludvíka směřuje k většímu podílu Evropy na fungování Aliance. Nejde ale podle něj jen o důsledek politiky Donalda Trumpa, ale o změnu v rozložení globálních sil. „Centrum globálního rozložení moci se přesunulo do Asie, kam se přesunula i velká část pozornosti Spojených států. Evropa se tak bude muset více starat sama o sebe. Jednotícím prvkem, který to umožňuje, je nové vnímání ruské hrozby,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
