Analytik Filip Rožánek: Vládní návrhy destabilizují veřejnoprávní média. Rozpočtový automat nezajistí nezávislost

Se začátkem školního roku naplno startuje dění na politické scéně. Už známe návrh rozpočtu na rok 2027 s druhým nejvyšším schodkem v historii Česka a politiky bude v příštích týdnech zaměstnávat i tzv. mediální novela. „Z politického hlediska nás zásadní posun čeká až příští týden, kdy začíná schůze Sněmovny, na jejímž programu je zařazen právě i tento zákon v prvním čtení. Takže debata se teprve otevře,“ konstatuje mediální analytik Filip Rožánek.

„Předpokládám, že dojde jednak na to, co slibovala opozice, to znamená rozsáhlé obstrukce – dokonce zaznívala slova o tom, že takové obstrukce ještě Sněmovna nezažila –, a zároveň má proběhnout vládou přislíbená veřejná debata o smyslu, úkolech a financování médií veřejné služby, protože třeba pan ministr říkal, že tato debata bude probíhat v nejširší podobě právě v parlamentu.“

Čtěte také

Mediální analytik Rožánek: Česká veřejnoprávní média patří k nejkvalitnějším v Evropě. ČTK je unikát

Že by změny vstoupily v platnost už 1. ledna 2027, jak si přeje vláda, je přitom podle analytika krajně nepravděpodobné už s ohledem na lhůty projednávání zákonů v obou komorách parlamentu. „Pokud bychom to vzali jen čistě sečtením těchto lhůt a povinných intervalů mezi jednotlivými čteními, tak si myslím, že je nereálné, aby to vůbec do konce roku bylo projednáno,“ tvrdí Rožánek.

„Ještě je nutné zohlednit, že Senát a pravděpodobně i pan prezident zákon vrátí Sněmovně. Ta se pak bude muset sejít k přehlasování a tím pádem se dostáváme už někam do nového roku,“ dodává.

Škrty v České televizi?

Generální ředitel České televize Hynek Chudárek na výzvu Rady ČT předložil variantu sníženého rozpočtu pro případ, že by došlo k poklesu příjmu instituce. Návrh počítá se škrty ve výši 350 milionů korun.

Čtěte také

Expertka Denisa Hejlová: Nový ředitel ČT bude muset znovu definovat, co je veřejnoprávnost. Tlaky budou obrovské

„Generální ředitel televize zároveň řekl, že tato částka je maximem, kterou je možné škrtnout v rozpočtu na příští rok, aniž by to ohrozilo rozsah veřejné služby, na kterou jsou diváci zvyklí. Je to ale varianta, která by byla za cenu toho, že se odloží či pozastaví investice, které televize nutně potřebuje – například do zpravodajského zázemí nebo do regionálních studií,“ vysvětluje Rožánek.

„Pokud by se tato částka měla zvyšovat – a je pravděpodobné, že vláda na to bude tlačit –, tak už se bude muset takzvaně řezat do živého. V tu chvíli je zjevné, že to nepůjde bez zásahu do dramatické tvorby, do sportovního vysílání nebo dalších pořadů a služeb, na které jsou diváci zvyklí,“ poznamenává.

Pojistka nezávislosti

Na otázku, jak chce vláda garantovat nezávislé fungování veřejnoprávních médií, její představitelé odpovídají, že nezávislost stojí v zákoně. „Ale jak víme, to, co je na papíře, nemusí být vždycky dodržováno v realitě. Ostatně zažili jsme i ve Sněmovně vícero případů, kdy původní plány vyletěly oknem a náhle se přepsaly na úplně jinou realitu,“ glosuje Rožánek.

Čtěte také

Analytik Filip Rožánek: Je legitimní uvažovat o změně financování České televize a Českého rozhlasu. Tohle je ale náraz do zdi

„Samotný mechanismus je v zákoně napsaný tak, že částka pro Českou televizi a Český rozhlas by měla být povinná ze státního rozpočtu, to znamená, že by se nemohla měnit z roku na rok, maximálně by se zohlednila inflace. Tento rozpočtový automat je podle vlády dostatečnou pojistkou nezávislosti, ale podle mě to tak není. Už samotná diskuse, kdy se dostáváme do fáze, že vláda navrhuje prostředky pro obě média nižší, než jsou ty současné, vytváří tlak, který destabilizuje fungování obou médií,“ míní expert.

Projevem této destabilizace je podle něj právě to, že generální ředitel České televize připravuje krizovou variantu rozpočtu s nejasným výhledem, kdy a v jakém rozsahu zákon začne platit. „To všechno komplikuje jakékoliv manažerské rozhodování, jakékoliv plánování investic, ale také to třeba odrazuje zájemce o zaměstnání v těchto médiích – protože kdo půjde do média, které před sebou nemá jistou budoucnost?“ ptá se Rožánek.