Analytik Bříza: Živá síla pro Rusko, emancipace pro KLDR. Zapojení Severokorejců do bojů na Ukrajině je oboustranně výhodné

25. říjen 2024

Ruskou armádu by mělo podle informací jihokorejské tajné služby doplnit na 12 000 vojáků z KLDR. Část z nich je stále ještě na cvičištích na Dálném východě Ruské federace, přibližně 2000 z nich se přesouvají k ukrajinským hranicím. Kam dál budou směřovat? Docházejí Rusku vojáci? A co na to Čína? Odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza ještě přiblíží, jaká je situace na Blízkém východě po smrti lídra Hamásu, i to, jak silný je v tuto chvíli Hizballáh.

Podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Budanova vojáci KLDR patrně zamíří do Kurské oblasti, aby tam pomohly ruským jednotkám. „Dává to logiku. A pokud by došlo k situaci, že se jejich přítomnost prozradí, prezident Putin může deklarovat, že má uzavřenou bilaterální smlouvu se Severní Koreou, která počítá s tím, že když jeden ze dvou států bude napaden, druhá strana mu přijde na pomoc. Může začít říkat, že byl napaden Ukrajinou, a požádá o pomoc Severní Koreu. Nicméně to považuji za krajní řešení,“ říká v pořadu Jak to vidí... odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.

Emancipace KLDR?

Podstatné podle něj je to, že nově vznikající brigáda bude označovaná v Rusku jako burjatská. „Burjatsko je republika v rámci Ruské federace na Dálném východě, která sousedí s Mongolskem a jejíž obyvatelé se vzhledově neliší od Severokorejců. Proto Severokorejci již vyfasovali ruské uniformy, ruské zbraně, a dokonce i ruské doklady a vydávají se za Burjaty, čímž vrací Rusům pomoc, kterou Sovětský svaz poskytl Severní Koreji mezi roky 1950 a 1953, kdy sovětští piloti převlečení za severokorejské piloty bojovali na stíhačkách Mig-15 proti Američanům.“

Čtěte také

Moskva nicméně popírá, že by KLDR vyslala své vojáky na podporu války. Mluví o fámách. Situaci ale bedlivě sleduje Čína, jejíž prezident Si Ťin-pching varoval na summitu BRICS před eskalací bojů na Ukrajině. „Víme, že Čína nepodporuje Moskvu ve válce s Ukrajinou tak, jak by si prezident Putin přál. Stranou ale rozhodně nestojí. Tváří se sice neutrálně, ale není to tak, že by byla proti válce, ale je to jakási pozitivní neutralita ve prospěch Ruska, protože Čína z toho těží především hospodářsky. Posílá například do Ruska modernější technologie ve formě komponentů, aby si Rusko mohlo samo montovat zbraně,“ vysvětluje analytik.

Současně to ale není tak, že by Peking s nadšením sledoval zapojení Severokorejců do války proti Ukrajině. „Severní Korea byla po dlouhé dekády absolutním vazalem Pekingu. Byla závislá na dodávkách potravin, technologií, zakázek tak, aby severokorejský režim byl vůbec schopen ekonomicky a lidsky fungovat. A to, že v tuto chvíli Pchjongjang jde svojí vlastní cestou a uzavírá bilaterální partnerství s Moskvou, samozřejmě není šťastná zpráva pro Peking, protože KLDR se začíná emancipovat z vazalského postavení vůči Pekingu.“

Oboustranně výhodné

Mnohem důležitějším přínosem pro Severní Koreu jsou ale podle Břízy vlaky s obilím, které zřejmě už teď proudí do KLDR. „My žijeme v relativně bohaté společnosti, takže si možná ani neuvědomujeme, že jsou na světě státy, kde řada lidí trpí hladem. Vedle emancipace a potravin sází ale zřejmě Severní Korea i na vylepšení svého programu balistických raket. Z říše snů je pak přání KLDR, aby Ruská federace pomohla s programem ponorek jako nosičů balistických raket. Domnívám se ale, že nebude v zájmu Ruska transferovat tyto technologie, které vlastní jenom několik států světa, právě do Severní Koreje.“

Jasný je ale i přínos pro Rusko, které válkou na Ukrajině přišlo o velký počet personálu. „Rusko nabírá měsíčně 10 000 až 15 000 vojáků. Za každou cenu se ale prezident Putin snaží vyhnout mobilizaci, protože by to bylo velmi nepopulární opatření, byť tam v tuto chvíli žádná aktivní opozice neexistuje. Severokorejci tedy pro něj představují důležitou živou vojenskou sílu,“ dodává Vlastislav Bříza.

autoři: Zita Senková , Vlastislav Bříza , opa
Spustit audio

Související