Analytik Břetislav Tureček: Jako hadr na býka. Tlak Západu může Írán dotlačit k bombě

„Hrozba zapojení amerických sil do izraelsko-íránského konfliktu vyvíjí na teheránský režim bezesporu tlak. Pokud ale Donald Trump vyžaduje bezpodmínečnou kapitulaci Íránu, může to mít naprosto opačný efekt. Je to jako červený hadr na býka, který může vést k ještě většímu vzdoru ze strany teheránského režimu,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.

Demokracie v Íránu? Ani zdaleka

Stávající režim funguje v Íránu od roku 1979. A jako takový přežil všechno – tvrdé mezinárodní sankce, tlak na nulové obohacování uranu i osmiletou válku ze strany Iráku, kdy celý svět stál za režimem Saddáma Husajna. Západ ale toto podle Turečka přehlíží.

Podle něj také Západ často přeceňuje sílu íránské opozice. „Sledujeme, jak íránská exilová opozice prohlašuje, že už na ni v Íránu všichni čekají. To jsou ale nesmyslné chiméry. I když Izrael svrhne ajatolláha Chameneího, vůbec to nebude znamenat vojenské vítězství Izraele nebo demokracii v Íránu. Moci se naopak mohou chopit revoluční gardy. Z náboženského režimu se stane čistě vojenský režim a pro Západ a Izraelce to bude ještě horší než teď.“

Bomba jako pojistka režimu

Velkou hrozbou pak podle analytika je vnitřní pnutí v Íránu. „V Íránu je samozřejmě spousta lidí, kteří režim nenávidí. Je tam ale i mnoho lidí, kteří sice s režimem nesouhlasí, ale když vidí, jak na ně útočí Američané a Izraelci, semknou se a budou tvrdit, že je škoda, že jejich režim nechce jadernou zbraň, protože to zakazuje islám. Spousta lidí si myslí, že by Írán tyto zbraně měl mít, aby se dokázal bránit.“

Čtěte také

Analytik Michal Smetana: Izraelský útok Írán nezastaví. Spíš ho utvrdí v rozhodnutí jadernou zbraň získat

Takových nálad teď mohou podle Turečka využít tzv. jestřábi, kteří dojdou k názoru, že umírněné síly v Íránu jsou natolik slabé a neschopné zemi ubránit, že je třeba je odstranit a zaujmout mnohem tvrdší pozici – včetně vyrobení bomby.

„Že Írán obohacuje na 60 %, se vědělo. Nutně to ale neznamenalo, že chce zbrojit. Írán si spíše budoval odstrašující kapacity. A právě know-how, že by mohl mít jadernou zbraň, může tuto roli plnit. Jaderný program využíval Írán především jako pojistku svého režimu, která mu teď možná vybuchla do obličeje. Ukázala se zranitelnost režimu, která může přimět radikály k tomu, aby řekli: ,Vidíte, my bychom tu bombu opravdu měli mít‘,“ varuje před přílišným tlakem Západu Břetislav Tureček.