Analytik Břetislav Tureček: Izrael je připraven plnit mírový plán. Netanjahu ho navenek odmítá kvůli volbám

Izrael už podruhé odmítl patnáctibodový mírový plán pro Gazu. Podle premiéra Benjamina Netanjahua izraelská armáda své stažení podmiňuje odzbrojením Hamásu. Hnutí Hamás dokument přijalo a už dříve souhlasilo s tím, že zbraně předá výboru palestinských technokratů, který má převzít správu nad Gazou.

„Celé je to hodně složité,“ konstatuje expert na dění na Blízkém východě Břetislav Tureček. Připomíná, že příměří na parametrech sestavených Bílým domem bylo schváleno už loni na podzim.

Čtěte také

Politoložka Lenka Martínková: USA a Izrael strategii Íránu podcenily. Kdo tam teď rozhoduje o dalším průběhu války?

„V první fázi došlo k tomu, že Izrael dostal zpátky zbývající rukojmí z Gazy. Byla vytvořena jakási žlutá linie v Gaze, která zabírala 53 procent tohoto palestinského území, ve prospěch Izraele pod přímou okupací izraelské armády. No a pak se ve fázích měl Izrael stahovat, Hamás měl zároveň odzbrojovat a do Gazy měla přijít nová vláda bez Hamásu,“ shrnuje.

Podle analytika se nyní vedou spory o to, co má přijít dřív. „Izrael dnes oficiálně říká: dokud Hamás neodzbrojí, tak se nestáhneme. Mezitím Izrael zabral další část Gazy. Nejenže se nestahuje, ale zabírá další část západně od žluté linie a licituje o tom, jestli se vůbec stáhne k té žluté linii.“

Netanjahu USA diskrétně vyhověl

Přestože Benjamin Netanjahu opakovaně veřejně odmítl mírový plán, americké i izraelské zdroje hovoří o tom, že židovský stát požadavky v tichosti naplňuje. Podle Turečka se stáhl z několika malých oblastí v Gaze a zastavil také útoky na teroristy z Hamásu.

„To jsou často lidé spojení s masakrem Hamásu ze 7. října 2023 a Izrael je dál zabíjel i v uplynulém roce po příměří, což je mimochodem v rozporu s tím příměřím. Trumpova dohoda z loňského října umožňovala Izraeli vojenské akce, ale jenom proti bezprostředním hrozbám, nikoliv zabíjení a vraždění, které od té doby stálo životy více než tisíc Palestinců včetně stovek civilistů v Gaze.“

Čtěte také

Analytička Irena Kalhousová: Netanjahu plánuje vyčistit Gazu. Vlastní zemi tím ale dovede k mezinárodní izolaci

„Takže jak se ukazuje, Netanjahu v zákulisí tajně, diskrétně Američanům vyhověl a je připraven plán přijmout. Navenek to ale nikdy nemůže slíbit a oficiálně oznámit, protože by tím popudil pravicové voliče,“ vysvětluje expert a dodává, že nejde o novou předvolební taktiku.

„Kdykoliv mělo během posledních pětadvaceti let přijít něco, co mohlo naznačovat sebemenší ústupky vůči Palestincům na okupovaných územích, omezení nějakých restrikcí, vždycky to šlo k ledu v době předvolební kampaně. Zejména v posledních letech žádný izraelský politik nikdy neukáže cokoliv vstřícného vůči Palestincům, protože by tím ztratil velkou část zradikalizované veřejnosti.“

Odzbrojení s nejasnými parametry

Otázka, zda dojde k úplnému odzbrojení hnutí Hamás, je nicméně stále otevřená. Podle Turečka se řeší například to, kam budou v případě odzbrojení uloženy zbraně. „Byly plány, že se deponují někde v Gaze. Izrael ale říká: ne, musejí z Gazy úplně pryč.“

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Hamás je problematický, v dnešní Gaze je ale dominantní silou. Jeho odzbrojení může otevřít cestu ještě větším radikálům

Hovoří se také o tom, kdo bude na demilitarizaci dohlížet. „Izrael konečně kývl na to, že pustí do Gazy Mezinárodní stabilizační síly. Jejich jádro mají tvořit maročtí vojáci, Indonésané, má tam jít snad někdo i z Albánie. Dokonce by se pro ně měla začít budovat vojenská základna na jihu Pásma Gazy.“

Dalším z diskutovaných detailů je, jak bude ošetřena bezpečnost dvou milionu lidí v Gaze. „Kdo bude policejní síla? Budou to Maročané, Albánci, nebo to budou Palestinci, z nichž někteří byli třeba členy dosavadních policejních sil kontrolovaných Hamásem? To jsou všechno věci, které se za ten skoro rok nepodařilo zcela doladit,“ konstatuje zahraničněpolitický expert.