Analytik Břetislav Tureček: Hamás je problematický, v dnešní Gaze je ale dominantní silou. Jeho odzbrojení může otevřít cestu ještě větším radikálům

První fáze mírového plánu pro Gazu přešla do fáze druhé, jejímž klíčovým bodem má být odzbrojení Hamásu. Jasný mechanismus, jak by k tomu mělo dojít v případě odmítnutí ze strany Hamásu, ale podle analytiků chybí.

„Mezinárodním dohlížitelem má být výkonná rada, vůči níž má Izrael kvůli členství Kataru a Turecka velmi silné výhrady. Přitom jde patrně o jediné aktéry, kteří jsou schopni na Hamás vyvíjet skutečný tlak,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček.

Otazníky nad Gazou

Zda se druhou fázi plánu podaří naplnit, zůstává velmi nejisté. Podle Turečka se Hamás k dalšímu vývoji jednoznačně nevyjádřil. „Objevují se informace, že někteří jeho představitelé si připravují emigraci, jiní se naopak zbraní vzdát nechtějí. Vnímají se jako hnutí odporu proti izraelské okupaci a jako takoví vyzbrojeni být musí.“

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Trumpův plán pro Gazu byl šit horkou jehlou. Hrozí návrat války?

Roli podle něj hraje i dlouhodobý postoj Izraele, který odmítal, aby se na správě Gazy jakkoli podílela palestinská samospráva, která ovládá enklávy na okupovaném Západním břehu. „Teď se tam objevují lidé, kteří jsou na administrativu částečně napojeni, což představuje určitý kompromis. Celkově je ale situace plná šedých zón a nenabízí mnoho důvodů k optimismu.“

Nejasné zůstává i to, jak další vývoj vnímají sami obyvatelé Gazy. Izrael do oblasti stále nepouští zahraniční novináře a přísně kontroluje i přechod Rafáh na hranici s Egyptem. „Hamás nadále fakticky vládne. Přestalo se sice bojovat, ale v Gaze žijí dva miliony lidí a je třeba zajišťovat pořádek. Zároveň tam působí i výrazně radikálnější skupiny než Hamás. Pokud by Hamás složil zbraně, mohly by se k moci dostat buňky al-Káidy nebo Islámského státu,“ vysvětluje Tureček.

Uprostřed toho všeho žijí civilisté, kteří mají strach jak z Izraele, který během války způsobil rozsáhlé ničení, tak z Hamásu, který konflikt vyvolal a část společnosti dlouhodobě terorizuje. „Tři čtvrtiny budov jsou zcela nebo částečně zničené, kolem 70 tisíc lidí přišlo o život, většinou civilisté. Přesto Hamás zůstává jedinou silou, která dnes za obyvatele Gazy nějakým způsobem mluví.“

Zhroucení humanitární pomoci

Kvůli postoji Izraele hrozí v Gaze také zhroucení humanitární pomoci. Téměř čtyřiceti humanitárním organizacím Izrael odebral registraci. Výjimkou je mimo jiné nezisková organizace Člověk v tísni, která se do Gazy chystá vůbec poprvé.

Čtěte také

Novinář Rokos: Izraelská vláda i Česko přehlížejí v Gaze humanitární právo

„Izrael chce mít naprostý přehled o všech zaměstnancích a spolupracovnících humanitárních organizací. Z minulosti ale víme, že lidé, kteří Palestincům pomáhají, čelí šikaně a zatýkání. Organizace proto nechtějí své místní spolupracovníky vystavovat takovému riziku,“ popisuje Tureček.

Podle něj v Gaze nadále chybí základní humanitární materiál a rozsah škod na infrastruktuře je katastrofální. „Nedostatek pitné vody, sanitace a kanalizace výrazně zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění. Nejde jen o potravinovou pomoc, ale o samotné podmínky pro přežití,“ uzavírá.