Analytik Břetislav Tureček: Blízký východ čeká kvůli válce na Ukrajině hlad a nepokoje. Nebudou ani chlebové placky

5. květen 2022

Energetickou, finanční, ale i potravinou krizi má na svědomí konflikt na Ukrajině. Jak vážná světová potravinová krize je? Jaký dopad bude mít rapidní pokles produkce obilovin na země Blízkého východu? Analytik Břetislav Tureček v audiozáznamu ještě přiblíží, jakou roli hraje v rusko-ukrajinské krizi Turecko i jaká je situace na domácí turecké politické scéně.

V roce 2021 trpělo akutním nedostatkem potravin více než 190 milionů lidí ve více než 50 zemích světa, což představuje meziroční nárůst o celou čtvrtinu. Probíhající válka na Ukrajině tento stav možná ještě výrazně zhorší.

„Takové nebezpečí tady určitě hrozí, ale nebyl bych tak skeptický. Spíš si myslím, že bude velmi náročné finančně, organizačně i politicky tomu předejít,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Problémem budou zejména země, které již nyní nejsou potravinově soběstačné a jsou podstatně závislé na dovozech potravin. „Pokud byly jejich klíčovými dodavateli země, které jsou teď ve válce, tak to samozřejmě může zasáhnout i je, i když jinak s konfliktem nemají nic společného. A to je právě teď určité riziko pro Blízký východ.“

Chleba je základ

Například stomilionový Egypt dováží 80 % pšenice právě z Ukrajiny a z Ruska. „Musíme si ale uvědomit, že v Egyptě je význam chleba na každodenním stole tamních rodin mnohem větší než u nás. My si místo chleba dáme klidně brambory, rýži, těstoviny, ale v Egyptě, zejména v těch nízkopříjmových skupinách, jsou chlebové placky naprostý základ.“

Čtěte také

Když najednou nebude z čeho chleba péct, může to mít podle Turečka velké sociální, a dokonce i bezpečnostní dopady. „Podobně můžeme mluvit o Libanonu, který čelí už dva tři roky vleklé politické krizi a až dvě třetiny pšenice dováží z východní Evropy.“

„Vrátím-li se ale k Egyptu... Pokud bude chtít tamní režim lidi nakrmit, aby se neopakovalo arabské jaro nebo chlebové bouře, bude to muset někdo zaplatit. Egypt má ale problém se získáváním půjček od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Dalším donorem je saúdskoarabský režim, který za to ale po Egyptu vyžaduje politickou loajalitu. Takže teďka půjde o to, nakolik budou třeba Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie ochotny dál subvencovat churavějící egyptskou ekonomiku.“

Boj o přežití

Toto všechno může podle analytika vést k radikalizaci. „Desítky let jsme tu měli revoluční extremistické ideje v době studené války. Tehdy teroristé byli v podstatě marxisté. Teď jsme zažili čtyřicet let, kdy se tamní extremismus nesl pod praporem islámu.“

Arabský chléba naan prodávaný v egyptské Káhiře na ulici

„Myslím, že velmi brzy obě tyto ideologie zcela vymizí, včetně toho radikálního islamismu. Přijdou místo toho hnutí, která budou argumentovat právě nedostatkem a špatnými životními podmínkami tamních obyvatel, které budou opravdu reálné.“

Od toho je pak samozřejmě už jen krůček k úvahám, nakolik se to třeba promítne v dalších migračních vlnách. Lidé z chudých regionů bez vody a potravin už nepůjdou na Západ za lepším, jak my říkáme. Ale opravdu za přežitím.“

Kde ale hledat řešení? „Dávat těmto regionům ještě více peněz, aby ti lidé nešli sem k nám, je samozřejmě na politicích. Dovážet obilí se také dá z jiných částí světa. Celé 2/3 světové produkce se vypěstuje jinde než v Rusku a na Ukrajině. Takový dovoz je ale samozřejmě otázka peněz,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Spustit audio

Související