Analytička Jana Klímová: Soudce Uhlíř inkasuje 160 000 a končí. Zprávu vysvětlující bitcoinovou kauzu nedodá. Audit ale ukazuje, že mohlo jít o trestný čin

„Záměr najmout nezávislého koordinátora a spláchnout kauzu před volbami ze stolu se ODS úplně nepovedl. Emoce se ještě více rozvířily. Samozřejmě působí divně, když David Uhlíř po měsíci, za který vyinkasuje 160 000 korun, skončí a zprávu nevypracuje,“ říká v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Neetické, nebo za hranou zákona?

K nejasné situaci podle ní velkou měrou přispělo i najmutí externí auditorské společnosti, která po částech zveřejňuje své nálezy. „Postavit vedle sebe nezávislého koordinátora a profesionální auditorskou firmu nedává vůbec smysl. Navíc se asi muselo něco stát mezi ministryní spravedlnosti Evou Decroix a Davidem Uhlířem. Doufejme, že to ministryně brzy vysvětlí.“

Čtěte také

Ekonom Richard Hindls: Zatloukat a vymlčet? Bankám by se aféra s bitcoiny nikdy nestala

Z podstaty kauzy zatím nevyšlo najevo nic, co by nebylo zřejmé od samého počátku. „Od začátku bylo jasné, že přijímat miliardu v bitcoinech z počítačů zabavených panu Jiřikovskému pro podezření z trestné činnosti, byl absolutní nesmysl a velká chyba. Teď už se řeší jenom to, jestli to bylo pouze neetické, anebo za hranou zákona.“

Z auditu firmy Grant Thornton zatím vyplývá, že celá kauza je zřejmě mnohem závažnější, než se původně předpokládalo. „Auditoři firmy se domnívají, že by dokonce mohlo jít o trestný čin. Někdo se mohl dopustit podvodu nebo pokusu o praní špinavých peněz, a to i na straně ministerstva spravedlnosti, které vědělo o tom, že jde o soudně zabavené počítače a že bitcoiny nemají úplně legální původ,“ upozorňuje Klímová.

Proč to udělali?

Rozuzlení celého případu jistě potrvá dlouho. Nejdůležitější podle analytičky ale je, aby byl vysvětlen motiv, proč ministerstvo spravedlnosti takový „dar“ přijalo.

„Pan Jiřikovský podmiňoval svůj dar tím, že mu soudy počítače vydají. Kdyby s tím ale přišel na ministerstvo financí nebo průmyslu, nebylo by to tak podezřelé, jako když s tím přišel na ministerstvo spravedlnosti. Všichni to museli vidět. Otázka tedy je, jaká byla motivace ministra a jeho náměstka? Proč to udělali?“