Amerikanista Pondělíček: Mír blíž než dřív? Trump předkládá ruské požadavky, Putin se nikam neposunul

Vřelé přivítání na Aljašce nedovedlo ruského prezidenta k deklaraci ústupků ohledně Ukrajiny. „Nevidím žádnou změnu. Akorát Donald Trump k tomu Vladimiru Putinovi postavil kulisy, které si mohl asi přát jenom ve snu,“ míní amerikanista Jiří Pondělíček.

„Symbolickým vrcholem je fotka amerických vojáků, kteří rozvíjejí červený koberec, a vypadá to, jako že se před letadlem s ruským diktátorem plazí. Řekl bych, že tento obrázek bude v ruských médiích vidět ještě dlouho,“ podotýká Pondělíček.

Mír, nebo kapitulace?

„Samozřejmě, pokud by to vedlo k ukončení války za přijatelných podmínek, tak přes všechno, co jsme řekli o tom, jak špatně setkání s Putinem vypadalo, by to Donald Trump mohl oprávněně považovat za svůj úspěch. Ale já bych kladl důraz na to „za přijatelných podmínek“, protože jak jsem říkal: přijde mi, že Rusko se neposunulo vůbec nikam, že neustále opakuje to, co říká od začátku války. Volně přeloženo: že mír může být hned, jak se Ukrajina vzdá,“ říká Pondělíček.

Čtěte také

Expert: Putin je lhář, nechce mír. USA podaly ruku zlu. Trumpa v Moskvě si neumím představit

Po setkání na Aljašce Putin nadále trvá na anexi celého Donbasu, nad rámec území dobytých silou. „Od podmínek, které se stanovovaly při jednáních v Rijádu a Džiddě, jsme se nikam z pohledu ruské strany neposunuli. Když přesto najednou Donald Trump mluví o tom, že mír je blíž než předtím, tak to smrdí tím, že mír bude za cenu toho, že se splní ruské požadavky,“ poukazuje amerikanista.

„Jak říkal jeden můj kolega: válka mohla klidně skončit hned za splnění všech ruských požadavků, mír prostě může být hned – ale to není mír, to je kapitulace,“ dodává Pondělíček.

Zelenskyj v Bílém domě

Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance. S jakými návrhy hodlá dnes předstoupit před Zelenského v doprovodu evropských lídrů?

„Myslím si, že to jednání bude daleko napjatější, protože v tuto chvíli to skutečně vypadá, že Donald Trump přijal hodně z ruských požadavků, ať už uznání okupace Krymu de iure, předání celého Donbasu Rusku, ukrajinskou neutralitu, možná dokonce i omezení velikosti ukrajinské armády. To jsou požadavky, které Ukrajina, potažmo Evropa, prostě přijmout nemůže,“ domnívá se Pondělíček.

Čtěte také

Analytik Smetana: Podpora vstupu Ukrajiny do NATO rétoricky sílí. Neznamená to ale, že věc bude dotažena do konce

„Pokud má Donald Trump pocit, že rychlé ukončení války mu za tuto cenu stojí, Evropa bude stát proti tomu, nebo by proti tomu měla stát. Je otázka, jestli se tam podaří najít kompromis,“ pokračuje Pondělíček. Poukazuje ovšem, že Trump nejspíš v mnohém poslouchá rady toho posledního, s kým mluví.

„Já myslím, že v tomto ohledu je především smutné, že tady spekulujeme o tom, že americký prezident na jednání s Evropany a s Ukrajinou přijede v pozici někoho, kdo de facto předkládá ruské požadavky,“ říká amerikanista.

Dohoda mocností?

„Myslím si, že Donald Trump prostě s Putinem souzní v pohledu na svět a na mezinárodní systém. On si sám, podle svých jiných vyjádření týkající se jiných věcí, představuje ideální svět jako svět 19. století, ve kterém velmoci dělají to, co si jedna druhé vzájemně dovolí bez ohledu na menší státy, které se musí podřídit. Rusové tomu říkají teorie plné suverenity, to znamená, že plně suverénní jsou jenom velmoci,“ nastiňuje Pondělíček s poukazem na Trumpovy expanzivní plány v Grónsku či s panamským průplavem.

Čtěte také

Jiří Pondělíček: Kdo zavěsil první? Trumpův telefonát s Putinem odhalil, jak iluzorní dohoda s Ruskem je

Klid zbraní na Ukrajině by v představách amerického prezidenta měla garantovat Čína. „Já si myslím, že ruská diplomacie – ať už si o jejich morálním kompasu myslíme cokoli – je velice profesionální a cílevědomá a používá tuto vějičku dohody s Ruskem, která by potom mohla zahrnout a přimět Čínu, aby se připojila,“ vysvětluje Pondělíček.

„Vnadí Donalda Trumpa s tím, že stačí vyřešit malý drobný problém na Ukrajině, a pak se otevřou dveře k velkému narovnání nebo velké dohodě. Donald Trump tomu zjevně věří, alespoň do určité míry, nebo vnímá, že tam naděje je a je ochoten tomu obětovat evidentně hodně,“ domnívá se amerikanista.