Amerikanista Bořek Lizec: Úleva po summitu NATO je jen dočasná. Trump může článek 5 znovu zpochybnit
Summit NATO v Ankaře skončil úlevou. Podle diplomata Bořka Lizce je ale uklidnění transatlantických vztahů jen dočasné. „Sinusoidy nás zřejmě neminou,“ říká. Jaké jsou výsledky summitu Severoatlantické aliance z pohledu Spojených států? Proč Donald Trump stále mluví o Grónsku? A jak Američané vnímají své spojence v Evropě? V rozhovoru se také vrátíme k oslavám 250. výročí nezávislosti Spojených států i k tomu, jakou roli hraje sport v americké společnosti.
Podle diplomata Bořka Lizce přijížděl americký prezident Donald Trump na summit v bojovné náladě. Ve vzduchu viselo zpochybnění článku 5 Severoatlantické smlouvy, situaci se ale podařilo uklidnit. Vztahy nicméně nebudou tak idylické, jak se zdají nyní.
„Sinusoidy mohou být dost hluboké. Obávám se, že Donald Trump ke zpochybňování článku 5 opět v nějaké situaci zase přistoupí. Již při cestě zpátky do Spojených států například neopomněl připomenout Grónsko,“ říká v pořadu Jak to vidí...
Grónsko opět v hledáčku?
Přestože je Grónsko součástí Dánska, člena Severoatlantické aliance a spojence Američanů, Donald Trump na něm trvá. „On přemýšlí ve velkých geostrategických úvahách. Oživil Monroeovu doktrínu. Trochu ji redefinoval v imperiálním smyslu, tedy nejen, že nikdo nemá zasahovat do záležitostí západní hemisféry zvnějšku, on ale i říká, proč nezískat území přímo pod kontrolu Spojených států.“
Čtěte také
V této souvislosti je podle Lizce znepokojující i Trumpova rétorika. „Zaujalo mě, že při oslavách výročí nezávislosti mluvil o tom, že Amerika bude větší a lepší. Slovo ,větší‘ mi v tomto směru připadá kontroverzní,“ říká.
Připomíná také Trumpovo dřívější prohlášení, že Spojené státy musí Grónsko vlastnit, aby ho mohly dobře chránit. „Naštěstí se od toho ustoupilo. A i když teď Grónsko znovu zmínil, věřím, že se to podaří udržet v mezích a půjde spíše o dohody, které Američanům zajistí volný přístup k vojenským základnám.“
Evropa jako černý pasažér
Zároveň ale Lizec upozorňuje, že Trumpovy požadavky zapadají i do širšího kontextu. „To, že Evropa v souvislosti s válkou v Íránu odepřela Spojeným státům využití základen na evropském území, je pro Američany určité memento. A zaznívalo to i na summitu. Pro Američany je naprosto zásadní do budoucna vědět, že Evropa pro ně bude opěrným bodem v případě, že budou muset přikročit k nějakým vojenským operacím.“
Čtěte také
Toto by měla Evropa podle Lizce chápat. „My chceme po Američanech, aby nám pomáhali s obranou a udržováním regionální stability. Musíme ale také chápat, že musíme nějak pomáhat Američanům.“
Právě otázka podílu na obraně je podle Lizce ve Spojených státech velmi citlivá. Část Američanů dlouhodobě vnímá Evropu jako spojence, který se na zajišťování transatlantické obrany podílí méně než Spojené státy. „Vnímají nás jako černé pasažéry, což je pro nás v Americe velmi škodlivý obraz. Donald Trump opakovaně říká, že Spojené státy platily vše a Evropa se nepodílela dost. Ptá se: Co za to teď máme? Tyto výroky jsou děsivé. Víme, jak Donald Trump umí ovlivňovat veřejné mínění.“
Změna nálad v Americe
Podle Lizce je nebezpečné zejména to, pokud by se v Americe začal posilovat názor, že Evropa není spolehlivý spojenec a Spojené státy ji vlastně nepotřebují. „Když to domyslíme, mohlo by to mít velmi neblahé důsledky,“ uzavírá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
