Americký novinář a Trumpův kritik opět přichází s knihou výbušných a nepodložených tvrzení
Poslední tři roky se vlivný newyorský žurnalista Michael Wolff bezezbytku zaměřil na fenomén prezidentské éry Donalda Trumpa. V roce 2018 pak šokoval Washington i mezinárodní veřejnost knihou Oheň a hněv, která vyšla i česky. Po celém světě se jí prodalo několik milionů výtisků.
„Nelichotivým líčením Trumpových prezidentských začátků se mu mimo jiné podařilo ukončit spolupráci šéfa Bílého domu s jeho tehdejším hlavním stratégem Stevem Bannonem,“ píše týdeník Sunday Times.
Trump neudrží pozornost a trpí demencí, bojí se jeho poradci podle autora kontroverzní knihy
Michael Wolff, autor knihy „Ohnivá zloba: Uvnitř Trumpova Bílého domu“, popisuje amerického prezidenta jako zbohatlíka, kterému to nešlo ve škole. Ve své knize tvrdí, že mnoho poradců Donalda Trumpa se obává, že prezident trpí poruchou učení, ADHD neboli poruchou pozornosti, či že se u něj dokonce projevuje rané stádium demence.
Nyní uvedl na pulty knihkupectví pokračování. Kniha s jednoduchým názvem Obležení a podtitulem Trump pod palbou vyšla v úterý v nakladatelství Henry Holt. Má 352 stran a je plná dalších senzačních odhalení z Bílého domu.
Hlavním zájmem autora jsou poměry v Bílém domě, který čelí ustavičnému politickému a investigativnímu tlaku. Sám přitom k tomuto stavu přispěl.
„Není tudíž divu, že jednou z hlavních postav nové knihy je zvláštní vyšetřovatel a exšéf FBI Robert Mueller,“ píší Sunday Times. Mueller dlouze zkoumal údajný podíl ruských tajných služeb a propagandy na Trumpově vítězství v prezidentských volbách. A před necelými dvěma týdny se opět vrátil na titulní strany novin. Na tiskové konferenci totiž bilancoval dva roky trvající vyšetřování.
Ani to ale podle týdeníku nerozptýlilo zmatky, obklopující jeho zprávu, zveřejněnou v dubnu. Novinářům nyní zopakoval, že prezidenta z maření spravedlnosti neusvědčil. Hned ale přidal podivné vysvětlení: Prý jej nemohl usvědčit, protože podle směrnic ministerstva spravedlnosti úřadujícího prezidenta z tohoto trestného činu vinit nelze. Svou zprávou rozhodně nemínil hlavu státu očistit, řekl Mueller.
Mueller couvl
Ve Washingtonu si teď podle Sunday Timesů opět lámou hlavu, co tyto záhadné narážky znamenají. Naznačoval snad exšéf FBI, že by prezidenta měl hnát k zodpovědnosti Kongres? A pokud ano, proč to neřekl na rovinu?
Zřejmě jediným insiderem, který se tomu všemu nediví, je Michael Wolff. V knize Muellera označuje za „hamletovskou“ postavu. Je údajně archetypem státního úředníka, který postrádá potřebnou lstivost a odvahu – někteří by řekli bezohlednost – aby mohl svrhnout hlavu státu. „Mueller couvl na poslední chvíli před opravdovou konfrontací,“ dokazuje v knize Wolff.
Zřejmě za tím byla obava, že by přílišným tlakem Trumpa rozhněval a ten by jej odvolal. Výsledkem by byla ústavní krize, která by fatálně poškodila americkou republiku. Proto se Mueller rozhodl hrát na jistotu.
„Myslím, že ho Trump zastrašil. Bylo pro něj prvořadé, aby nebyl odvolán. A tak se nechtěl stát ani tím, kdo svrhne celou konstrukci Trumpova prezidentství,“ řekl Sunday Timesům Wolff. Proto také z tiskové konference kvapně odešel a nechal ve vzduchu viset spoustu nezodpovězených otázek.
Zmiňme jen některé: Proč například čekal celé dva roky vyšetřování, aby světu nakonec oznámil, že se ohledně verdiktu nedokáže rozhodnout? Proč svou zjevnou slabost nepřiznal na začátku? Wolff je přesvědčen, že zná vysvětlení.
Strach z odvety
V knize tvrdí, že Muellerův tým Trumpa z maření spravedlnosti fakticky vinil. Mimo jiné o tom mají svědčit četné Trumpovy pokusy vyšetřování ovlivnit. Prezident v minulosti třeba odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho. Snažil se také zamést stopy po setkání v jeho mrakodrapu, kde Rusové nabízeli Trumpovi juniorovi kompromitující materiály na Hillary Clintonovou.
Trumpův impeachment nebude, ale další obvinění zůstávají, vysvětluje Tomáš Klvaňa
Americký prezident Donald Trump nespáchal žádný trestný čin, ale očištěn není. Takový je závěr amerického ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Williama Barra ke zprávě Muellerovy komise. Ta prý nenašla důkazy, které by svědčily o konspiraci s Ruskem v prezidentských volbách.
Podle Wolffa Mueller se svým týmem pečlivě zvažovali, zda prezidenta obvinit. Nakonec couvli, protože by dopady takového kroku byly příliš výbušné. Mueller nechtěl překročit pomyslnou hranici.
Wolff tvrdil Sunday Timesům, že to dokazuje šestapadesátistránkový dokument, kterým prý disponuje. Má jít o právní rozbor scénáře, při němž by byl prezident obviněn. Analýza především vyhodnocuje odvetné kroky, které by se od něj daly očekávat, aby útok odrazil.
Obsah je údajně velmi výbušný, protože ukazuje, jak zvláštní vyšetřovatel nad svými kroky uvažoval. Podle Wolffovy teorie nicméně došlo v Muellerově týmu k názorovému rozkolu – šéf byl pro umírněné kroky, agresivnější postup hájil známý a nekompromisní žalobce Andrew Weissmann.
„V debatě stoupenců maximalistického a minimalistického řešení muselo dojít k nějaké konfrontaci,“ tvrdí Wolff v knize. Chybou prý bylo hlavně to, že Mueller je nerozhodný byrokrat. Novinář cituje Steva Bannona, podle něhož je zvláštní vyšetřovatel ve skutečnosti skautík, který nikdy nebude mít odvahu sestřelit prezidenta. „Z řadového vojína zabijáka neuděláš,“ přidává americké pořekadlo Wolff. Trump byl ještě lakoničtější: O Muellerovi řekl, že je slaboch.
Klepy vydávané ze fakta
Podle Sunday Timesů má ale Wolffova kniha zásadní háček. Předminulý týden Muellerův tradičně zdrženlivý mluvčí Peter Carr důrazně popřel, že by jakýkoli právní rozbor vůbec existoval. Novinář podle něj navíc své závěry s týmem zvláštního vyšetřovatele nikdy nekonzultoval.
Karel Hvížďala: Woodward a Trump
Změna komunikace ve veřejném prostoru, v němž přesné slovo bylo přemoženo emocemi a obrazem kvůli novým komunikačním platformám a sociálním sítím, otevřela vrata.
Není to poprvé, co visí nad Wolffovou novinářskou metodou otazník, píše týdeník. Jeho odhalení vždy silně závisí na anonymních zdrojích a nejmenovaných, prý velmi dobrých znalcích poměrů. To vzbuzuje rozpaky i uvnitř novinářské elity ve Washigtonu. Wolff je v mnohém ohledu podobný Trumpovi – sbírá na Manhattanu klepy a ty pak vydává za ověřená fakta.
Obdobně se nyní snaží vykroutit z Carrova dementování. Wolff nabízí vysvětlení, podle něhož mluvčí o existenci dokumentu nemusel vědět, anebo věděl, ale chytal jej za slovo. Stačilo zdůraznit, že právní rozbor neexistuje, protože je to rozbor analytické či literární povahy. „O možnosti Trumpova obvinění se však skutečně debatovalo,“ trvá na svém Wolff.
Muellerovo nejnovější vystoupení, podle Sunday Timesů možná jeho poslední, rozpoutalo v demokratickém táboře novou vlnu úvah o možnostech impeachmentu prezidenta. Tiskovou konferenci brali jako Muellerův signál SOS, aby se kauzy ujal Kongres. Většina demokratů si nicméně přeje, aby spor raději rozhodly prezidentské volby, které se budou konat v příštím roce.
Wolff přiznává, že na proces odvolávání hlavy státu je málo času a volby se opravdu rychle blíží. Mueller teď bude mít víc času na golf. Zato na Trumpa čekají noví soupeři. „Je to Donald Trump. Není možné, aby po něm nevystartovali další. Tohle obležení neskončí,“ říká závěrem novinář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
