Alzheimerova choroba

15. říjen 2013

Dnešním hostem byla psycholožka Eva Jarolímová, působící v Gerontologickém centru v Praze a České alzheimerovské společnosti. Tématem lékařské poradny byl: "Život s Alzheimerovou chorobou".

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost vám dělá Dvojka Českého rozhlasu, milí posluchači. Zvu vás, abyste poslouchali i po 11 hodině, to bude mým hostem postavou drobná, ale jinak velmi výrazná žena v oblasti gastronomie, zakladatelka farmářských trhů a také autorka skvělých receptů Hana Michopulu, vařit budeme před polednem. No a nejen vařit, ale také konzumovat, doufám. Teď otevírám Zdravotnickou poradnu. Se mnou tu sedí už paní doktorka Eva Jarolímová. Pěkný den přeji.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Dobré ráno.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Věnovat se budeme Alzheimerově chorobě, no, možná paní doktorko, pro vás je ráno, pro mě už je dopoledne uprostřed. Vy jste psycholožka, která se věnuje poradenství, rodinám a nemocným trpícím Alzheimerovou chorobou. Spoluprscujete také v Českou alzheimerovskou společností a působíte v Gerontologickém centru v Praze. Alzheimerova choroba to je velmi těžká choroba, komplikovaná a zasahuje celou rodinu, jak jsme slyšeli vaše poradenství se nezaměřuje jen na ty nemocné, ale naopak možná více na rodinu. Já bych řekla, tedy z mého laického pohledu, že nejtěžší fáze je to rozpoznání nemocnici, než ta rodina, ti blízcí zjistí, že dejme tomu babička není úplně v pořádku, něco se děje, a to jak reaguje, že není, nejsou nějaké její zvláštní libůstky, ale je to nemoc. Souhlasila byste, paní doktorko?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, ano, já bych tady jenom předestřela, že vlastně důležitá je včasná diagnóza. Včasná diagnóza, protože my vlastně tuto chorobu stále ještě nedokážeme vyléčit, ale umíme pozdržet rozvoj progrese této nemoci, to znamená, že čím dříve přichází vlastně ten klient nebo pacient a na to vyšetření paměti, tak vlastně tím lépe, protože vlastně i ta léčba dokáže pozdržet rozvoj té progrese a také pozdrží toho dotyčného člověka ve fázi nebo ve stádiu, ve kterém přichází, toť úvodem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, co to za Alzheimerova choroba vlastně je, jak byste ji charakterizovala? Dá se to v několika větách?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a demence je syndrom, který vlastně vede k postupné deterioraci nebo poklesu v takzvaných kognitivních poznávacích funkcí, kam patří především paměť, řeč, orientace, ale také myšlení, motivace a podobně, a to je právě otázka těch včasných stádií, kdy si rodina může všímat nějakých změn u té své blízké osoby, většinou jako první příznak se objevuje porucha krátkodobé paměti. Ti lidé se opakují, nepamatují si, kdo třeba byl včera u nich na návštěvě, ale současně také klesá schopnost učit se novým informacím. My víme, že i tyto změny nastávají s věkem, jak si postupují přirozeně fyziologicky, a proto se u těch starších osob můžeme někdy trošičku jaksi zaměnit toto za přirozený fyziologický úbytek tedy daný stářím. Ale jaksi je potřeba opravdu toho člověka dotyčného dlouhodobě sledovat, pozorovat a pokud vidíme, že dochází k určité progresi a trvá-li to nějaký čas, tak je potřeba s tím začít něco dělat.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Když říkáte dlouhodobě sledovat, všímat si, člověk, když s takto nemocným žije, on se proměňuje vlastně, ta jeho osobnost se svým způsobem proměňuje, tak možná si těch jemných náznaků často nevšimneme, jak dlouho to trvá to první stádium nebo jak dlouho to může trvat nám, kteří jsme okolo a měli bychom nějakým způsobem zasáhnout?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, to je velice individuální. Tohle to první stádium není tak dlouhé jako to druhé. To druhé se uvádí, je delší,to může trvat třeba 2 až 5 let, ale tohle to první, řekněme třeba první rok nicméně rodina, která vlastně nežije pospolu, když to jsou partneři, tam je to jednodušší, že, tam se vlastně navzájem pozorují každý den, tam je to jiná situace, manželé, že jo. Ale když to jsou třeba potom děti nebo vnoučata a nejsou denně s tímto člověk, tak skutečně se může skrýt vlastně počátky téhle té choroby, protože oni vlastně se považují za zdravé hodně dlouho, oni vlastně nemají náhled na tu nemoc a na druhou stranu mají pocit, že je všechno v pořádku, všechno je tak, jak býti má, protože vlastně zapomínají a neví, že to vlastně tak už není, že.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevnímají to.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Nevnímají to už tolik. Čili rodina by nějakým způsobem si měla všímat jak třeba dotyčná osoba se stravuje, jestli chodí nakupovat, co nakupuje, jak vypadá třeba pořádek v bytě nebo hygiena a tak dále. Možná si začnou všímat i nějakých jiných nuancí. Mohou se také objevit i změny chování toho člověka, může být najednou daleko víc řekněme depresivnější, apatičtější, někdy naopak třeba u mužů to může být spíše agrese, ale ta změna tam náhle nastává a ta rodina přemýšlí o tom, co se vlastně děje, co se stalo. Tak potom je dobré něco vyhledat.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je dobré něco vyhledat například pobočku České alzheimerovské společnosti, protože vy nesídlíte jenom v Praze, ale pobočky máte v podstatě ve všech velkých městech České republiky a poradit se s někým?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, já bych řekla, tady je hned několik možností. Česká alzheimerovská společnost má svůj velký projekt, který se nazývá Dny paměti, kde je možné si v rámci jejich poboček nechat vyšetřit zdarma paměť po území České republiky v rámci tedy jednotlivých poboček viz tedy stránky alzheimerovské společnosti www.alzheimer.cz nebo také kontaktní linka, kde je uveden i telefon je možné zjistit, která ta pracoviště to jsou. Pokud vlastně tento člověk nemá přístup do těchto poboček, tak je možné potom vyhledat praktického lékaře, který by vlastně měl doporučit dotyčného člověka na neurologické nebo psychiatrické vyšetření, eventuálně přímo vyhledat neurologa, psychiatra nebo také geriatra a další možností potom vyhledat i klinického psychologa, který také dokáže dobře zhodnotit stav kognitivních funkcí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká paní doktorka Eva Jarolímová, psycholožka věnující se poradenství rodinám a také nemocným trpícím Alzheimerovou chorobou. Jestli se chcete zeptat na cokoli, co se týká této vážné choroby, volejte po písničce 221552525.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
jejakaje@rozhlas.cz a nebo telefon 221552424 do Zdravotnické poradny, dnes se bavíme o vážné nemoci o Alzheimerově chorobě. Dobrý den přejeme, první dotaz.

osoba
--------------------
Dobrý den, prosím vás, já bych se chtěla jenom zeptat, protože moje maminka trpěla Alzheimerovou chorobou, jestli je ta choroba dědičná?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se dá dělat, prevence.

osoba
--------------------
Co se dá dělat? Byli jsme tři sourozenci.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, já musím říci tady k té genetice, že genetika vlastně není zcela jednoznačně prokázána. Máme rodiny, kde se familiárně výskyt u této choroby vyskytuje, kde třeba to může mít třeba dvě až tři pokolení v generacích za sebou, zatímco jsou jinde třeba přímo výskyt Alzheimerovy choroby, kde tedy se vyskytuje přímo jenom v jedné generaci. Nejsou žádné studie, které by jednoznačně prokazovaly. Spíš bych řekla u těch, kteří onemocnění tou senilní presenilní formou demence před 65 rokem věku, tam by snad mohl být trošku nějaká souvislost tedy generická.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vyzkoušet si občas paměť v České alzheimerovské společnosti neškodí jako prevence?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Určitě doporučuje se zhruba 10 let předtím než vaše maminka onemocněla touto chorobou a pokud budete samozřejmě byste pozorovala tedy nějaké příznaky kolem zapomínání nebo orientace, tak je dobré nechat si vyšetřit svou paměť nebo my tomu říkáme kognitivní funkce, vlastně všechny ty funkce, které souvisí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká paní doktorka Eva Jarolímová. Poslechneme si další dotaz. Dobrý den přejeme, Dvojka Českého rozhlasu.

osoba
--------------------
Dobrý den, já jsem se chtěla podobně zeptat, už jsem i částečně jste mi odpověděly, ale před časem, asi před půl rokem jste vysílali podobný pořad a teď si nemůžu vzpomenout, tam se mluvilo o kyselině hyaluronové a ještě asi třech bodech a že se máme zeptat lékaře, který nás ošetřuje, a aby to zjistil nějaký ty, je možný, existuje něco takového? Nějaká ta kyselina hyaluronová a podobně?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní doktorko?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, ano, já myslím, že na tohle nebudu dokázat dost dobře odpovědět, protože s tím nemám žádnou zkušenost, ale co se týká prevence, my určitě bychom mohli doporučit vlastně dostatek pohybu, správnou životosprávu, dostatek vitamínů, minerálů, mnohdy přísun třeba, vlastně v rámci té doplňkové stravy vlastně omega 3 mastné kyseliny, která je také důležitá pro zdravý rozvoj mozku a současně mít takzvaně aktivní styl života. Tedy nepřehánět to, ale vlastně být aktivní po stránce nejenom fyzické, ale i mentální.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A trénovat mozek například?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Po té stránce mentální tím myslíme trénování mozku.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
To znamená, je dobré číst, psát, počítat tak, jak jste byli zvyklí, stolní hry, existují různé možnosti trénování paměti. Je tady řada trenérů paměti v České republice, kteří to dobře dokážou. Takže nějakým takovýmhle způsobem vlastně nezahálet v té rovině mentální. Ale všeho přiměřeně. Nepřehánět to.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepřehánět, abyste si nepřetížili mozek. Radí paní doktorka Jarolímová. Další dotaz, dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den. Nevím, jestli už jsem ve vysílání?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste, jste, ptejte se.

osoba
--------------------
Děkuji pěkně. Já už jsem se představovala, Janečková, já mám prosbu, jestliže zeťák měl prasklé aneuryzma na bazilární tepně ve 40 letech a manžel zase pro změnu byl v kómatu, když mu bylo 60, jestli jsou ohroženi Alzheimerovou nemocí?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Tam bychom spíše mohli říct, že by mohli být ohroženi nějakou formou snížené kognice, to znamená poruch paměti, poruch myšlení a tak, jak jsme tady zmiňovali. Spíše bych řekla, jsou ohroženější lidé, kteří jsou po úrazu, úrazech hlavy, které třeba, u kterých trvalo bezvědomí alespoň 15 minut. Takže asi tak.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Radí paní doktorka Jarolímová. Ještě další telefonický dotaz. Dvojka Českého rozhlasu, dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den, jsem to já, Macháček?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy.

osoba
--------------------
Dobrý den, Jaroslav z Hradce Králové. Prosím vás, chtěl bych se zeptat, ta poradenská centra ohledně Alzheimerovy choroby jsou v Hradci Králové, kde tak nějak, poradní?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Ano, my máme vlastně v Hradci Králové, v Pardubicích a taky ve Dvoře Králové nad Labem. To je vlastně Královéhradecký kraj, svoje pobočky. Pokud nemáte přístup, tam ty kontakty vlastně naleznete buď na těch našich stránkách www.alzheimer.cz a nebo se můžete přímo obrátit na naší linku, poradenskou linku v České Alzheimerově společnosti v Praze, kde by vám sdělili ochotně adresu i kontakt na telefonním čísle 283880346.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
283880346, jestli si to pamatuji správně, trénuji mozek hned teď při vysílání.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Je to přesně tak, ano.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslechneme si ještě jeden telefonický dotaz, dobrý den přejeme. Haló, haló, můžete se ptát. Dobrý den, ptejte se.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchač z Brna. Já jsem se chtěl zeptat paní doktorky, kdy nejdřív se dá ten Alzheimer diagnostikovat, jestli třeba už kolem 50 roku věku? Člověk má pocit, že to na něj v uvozovkách leze, jestli, kam má jít na vyšetření, jestli k obvodnímu doktorovi nebo co má udělat?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Děkujeme, ano. Myslím si, že jaksi je možné i v tomto věku začít mít první problémy s pamětí. Je důležité tedy nějakým způsobem vyhledat to, co už jsme říkaly, ty kontaktní místa a nebo vlastně klinického psychologa a tak dále. Nechat si vyšetřit paměť. Je možné už po 50 roce.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
V 50 letech například, není to příliš brzy? Může se to stát?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Takto, my máme i presenilní formu Alzheimerovy nemoci, která právě začíná mezi 50 až 65 rokem věku, ale zase na druhou stranu je tady celá řada lidí, kteří po 50 začínají zapomínat v důsledku například třeba snížené hormonální činnosti a podobně a začíná vlastně porucha krátkodobé paměti.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se nemusíme stresovat, že to vždycky hned je Alzheimer?

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Přesně tak.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to ten Němec, který nám dělá ten nepořádek doma, schovává nám věci.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Když je vám 65, tak jsou to pouhá 2 až 3 % lidí, kteří trpí touto chorobou a všichni ostatní, co zapomínají, zapomínají z jiných důvodů, to znamená, že mají třeba deprese, úzkosti, nějaké stresy, poruchy spánku, medikace, tam je ve hře řada záležitostí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává paní doktorka Eva Jarolímová, psycholožka, která se věnuje poradenství, rodinám a nemocným trpícím Alzheimerovou chorobou. Působí v Gerontologickém centru Praha a v České alzheimerovské společnosti. Paní doktorka teďko přejde na náš chat, kde se nám a vám bude věnovat tak 15, 20 minut, web 2.rozhlas.cz tam najdete formulář, kam můžete dopsat svou otázku nebo využijte jejakaje@rozhlas.cz. Děkuji, na shledanou.

MUDr. Eva JAROLÍMOVÁ, psycholožka
--------------------
Rádo se stalo.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám ještě malou pozvánku pro vás, milí posluchači, zapište si do diářů nebo za uši datum 8. prosince, protože Dvojka Českého rozhlasu spolupracuje s Nadačním fondem Podepsáno srdcem a právě v neděli 8. prosince po 20 hodině budeme živě přenášet benefiční swingový koncert z Vinohradského divadla na pomoc lidem postiženým Alzheimerovou chorobou, zpívat budou třeba Dagmar Pecková, Jiří Korn, Leona Machálková, Martin Chodúr a další. No, a další důležité datum je 25. listopadu, to budou v Topičově domě, v Topičově salónu v Praze vystavena umělecká díla předních českých výtvarníků Jiřího Andrleho, Bořka Šípka a dalších a výtěžek z prodeje těch děl půjde opět na podporu lidí s Alzheimerovou chorobou. Další informace vám budeme dodávat samozřejmě v průběhu.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.