Ahoj, chci umřít

18. leden 2015

Zpovědnice. Webová stránka, kde si lidé anonymně sdělují zkušenosti se sebevraždou. Hledají bezbolestné způsoby, jak zemřít, hledají někoho, kdo by zemřel s nimi. Dva z nich otevřeně promluví na mikrofon.

Tu stránku jsem na internetu objevil náhodou. Hledal jsem význam slova zpověď a objevila se zpovědnice. Webová stránka, kde si lidé sdělují zkušenosti se sebevraždou.

Hledají bezbolestné způsoby, jak zemřít. Hledají někoho, kdo by zemřel s nimi. Nadávají si, povzbuzují se k sebezabití i proti němu.


4 sebevraždy denně
Počet lidí, kteří si v Česku sáhnou na život v posledních letech roste. Stejně jako ve většině zemí Evropy. Denně si u nás sáhnou na život čtyři lidé. Prevence sebevražd v tuzemsku prakticky neexistuje.

Vyděsilo mě, že vůbec něco takového existuje. Návody, jak zemřít. Tak bouřlivé diskuze o způsobu smrti. Tolik volání o pomoc. Tolik bezmoci, tápání a chuti prostě to všechno ukončit.

Zpovědnice, nebo poradna?

V náhlém vzedmutí jsem napsal na zpovědnici výzvu, že pokud by někdo chtěl, můžeme si popovídat. Zaznamenat pocity a záměry. Třeba to bude fungovat jako terapie…

Kolegové mě pak začali zrazovat, že taková výzva by mohla urychlit rozhodování oněch lidí a že je třeba napadne demonstrovat sebevraždu přímo před mikrofonem.

Sebevražda (ilustrační foto)

To mě vyděsilo ještě víc, proto jsem navštívil odborníka, psychiatra Martina Jarolímka. Překvapil mně. Když to zjednoduším, řekl: Kdo si chce povídat, zatím to neudělá. A tak vznikl dokument Ahoj, chci umřít.

Ona a On

Na výzvu reagovali čtyři lidé. Povídat si a toto povídání natáčet se rozhodli dva. Denisa a Václav. Oba kolem čtyřicítky. Ona nezaměstnaná a hledající vlastní místo v životě. On výtvarník a ilustrátor, který se zadlužil a roztočil spirálu exekucí.


Příčiny sebevražd
Hlavní příčinou sebevražd je komplexní souhra různých rizikových faktorů, které se v danou chvíli projeví. Uvádí se, že až u 90 % sebevražd lze identifikovat duševní onemocnění, většinou deprese, ale i jiné choroby, například schizofrenii. Dále hraje roli nějaká těžká životní situace, například tedy i finanční tíseň nebo ztráta zaměstnání, uvádí sociální psychiatr z Pražského psychiatrického centra Petr Winkler. A dodává: Excesivní je u nás počet sebevražd v pozdním věku. A stále také dochází k významnému nárůstu v poměru počtu sebevražd u mužů. Oproti počtu sebevražd u žen u nás nyní připadá téměř šest mužských na jednu ženskou sebevraždu.

Oba vnímají jako krajní možnost vyřešení svých problémů odchod ze života. Obhajují důvody pro tento čin. U sebe. Nic nevnucují. Jsou zvláštně věcní, vlastně pochopitelní.

A pokládají otázky. Proč společnost, která umí být lhostejná k tisícům chudých, starých, nemohoucích, k bezdomovcům, u nás i ve světě, tolik odsuzuje sebevraždy? Bojí se jich a štítí, nemluví o nich, neřeší je.

Mikrofon jako novodobá zpovědnice

Denisa i Václav mají vlastní důvody pro sebevraždu a v dokumentu je postupně odkrýváme. Rozhlasový dokument samozřejmě není platforma pro vyřešení takových problémů, ale může na ně poukázat.

Které to jsou, prozrazovat nebudu. Ani vývoj obou aktérů během natáčení. Proto ani neprozradím konec, vyústění dokumentu. Zajímalo mě jen, proč jsou lidé, kteří na webové stránce hledají způsoby k sebeusmrcení, jak moc rozšířený jev to je a co se s tím vlastně dá vůbec dělat, když už se o takových jevech moc nemluví. Asi mluvit. Médium veřejné služby je právě tím médiem, myslím si, které takový úkol má. Trend je totiž jasný.

Záznamy tohoto i ostatních dokumentů najdete v iRadiu.

autor: Dan Moravec
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.