Africké hrdinky. Stovky let tradované pověsti neznámého kontinentu

Předurčena k velkému osudu i k bolesti. Královna Pokou obětovala vlastní dítě pro blaho lidu

Život královny Pokou, zakladatelky království Baoulé v dnešním Pobřeží slonoviny, je opředen řadou legend. Ať už tyto příběhy tvořily dějiny či fantazie lidu, je třeba si je stále připomínat. Dávají směr našim životům, pokud jsme otevřeni chápat jejich skryté významy.

Pokou se narodila počátkem osmnáctého století v Koumassi, které je dnes součástí největšího města Pobřeží slonoviny, Abidžanu. Byla neteří prvního ašantského krále Osaje Tutua, původem z Ghany, který sjednotil znesvářené akanské náčelníky a obnovil mír v bohatém regionu Koumassi. Po jeho vraždě upadlo ašantské království do temného období.

Pokou se ale nepřátel nezalekla, ani když vtrhli do paláce a jakožto členku královské rodiny ji zajali. Vysvobodil ji její bratr, král Opokou Waré. Všechen lid ale obdivoval odvahu, s níž se Pokou rozhodla nepříteli čelit. Stala se od té doby bratrovou rádkyní.

Nejtěžší oběť

Roku 1749 Opokou Waré onemocněl a zemřel. Po roztržkách mezi jeho nástupci vybídla k exodu všechny, jejichž život byl v Kumassi v ohrožení. Vydala se asi se stovkou lidí, mužů, žen a dětí na severozápad, jak jí to poradil jeden muslimský obchodník, zkušený cestovatel. Následovala dlouhá cesta do neznáma.

Skupina se zastavila u řeky Comoé: na druhém břehu byla svoboda, za nimi smrt. 

Divoká řeka pohltila všechny odvážlivce, kteří se pokusili ji překonat. Bylo třeba si mohutný proud usmířit.

Kněz tlumočil jeho prosby: Je třeba obětovat dítě. Tak Pokou vzala svého milujícího, tříletého syna Kouakou a hodila ho do řeky. V tu ránu se před uprchlíky zřítil obrovský strom: jeho kmen přehradil řeku.

Nové království Baoulé

Lid za svoji svobodu vděčil Pokou a zvolil si ji za svou královnu. Za název království Pokou zvolila „Ba-ou-li“, což znamená „Dítě je mrtvé“. A tak vzniklo království Baoulé, které dostalo své jméno na základě té nejvyšší oběti královny Pokou. Kolébkou baoulského lidu se stalo město Sakassou, v překladu „pohřební místo“, neboť právě zde vykonali jako první rituál v nové zemi pohřeb syna Pokou.

Královna Pokou – Abla Pokou se zasloužila o rozvoj zemědělství. Dbala na zachování společných sýpek, které se staly zásobárnou na horší časy. Království postavila na nové sociální struktuře, ale nástupnictví po mateřské linii zachovala i pro příští generace.

Po její smrti se v roce 1760 stala nástupkyní Pokou její neteř Akwa Boni. Bojovnice, která rozšířila dosavadní baoulské království. Díky těmto dvěma ženám se baoulské ženy mohly stát náčelnicemi a zaujímat vysoké politické a společenské funkce.

Silný vzor pro bezdětné ženy

Neuvěřitelně silná osobnost královny Pokou inspirovala mnohé vypravěče a spisovatele. Od roku 1966 tvoří součást Afrických legend ivorijského autora Bernarda Dadié. Spisovatelka Véronique Tadjo z něj v roce 2004 čerpala pro svou novelu Královna Pokou, koncert jednoho obětování.

V roce 2013 vznikl animovaný film Pokou, ašantská princezna. Bezdětným ženám dává mimo jiné oporu v přesvědčení, že i žena bez dětí může udělat kariéru v oblastech, které jsou považovány za výsadu mužů.

autoři: Lucie Němečková ,
Spustit audio

Související