Adam Černý: Macronova vysoká sázka kvůli penzijní reformě

18. březen 2023

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl, že prosadí penzijní reformu, na níž si jeho předchůdci vylámali zuby. Aby dosáhl svého cíle, rozhodl se použít i zcela výjimečného prostředku, který obsahuje ústava gaullistické V. republiky.

Penzijní reforma byla klíčovým bodem předvolební kampaně Emmanuela Macrona v jeho boji o druhý prezidentský mandát, který sice loni získal, ale při volbách do Národního shromáždění už nedostal poslaneckou většinu.

Čtěte také

Tento rozpor se naplno vyjevil v minulých týdnech, kdy vláda premiérky Elisabeth Borneové zásadní návrh představila. Spor o systém důchodů není nový. S pokusem ho změnit v minulosti například narazil Macronův pravicový předchůdce Jacques Chirac už před takřka třicítkou let, kdy zvláště stávky železničářů na týdny ochromily zemi.

I letos bouřlivé protesty proti penzijní reformě zaplnily ulice francouzských měst, ale vláda tlačená prezidentem byla rozhodnuta tentokrát ji na každý pád prosadit. Nějaký čas se zdálo, že v Národním shromáždění se po předchozím souhlasu Senátu ovládaném pravicovou většinou nakonec dostatečná podpora poskládá.

Čtěte také

Podrobné propočítání poměru sil nakonec ukazovalo, že převaha pěti či sedmi hlasů je příliš nejistá, než aby vláda riskovala porážku v tak zásadní věci.

Premiérka s podporou prezidenta proto sáhla po zcela výjimečném nástroji, paragrafu 49.3 francouzské ústavy, který umožňuje prosadit návrh zákona, aniž by o něm Národní shromáždění hlasovalo.

Politickou „atomovou“ zbraň nechal vtělit do základního zákona zakladatel V. republiky Charles de Gaulle přesvědčený, že jsou okamžiky, kdy přímo volená hlava státu má právo prosadit svou vůli. Paragraf 49.3 byl vždy pokládán za poněkud sporný, protože stavěl prezidenta nad poslance, marná sláva je součástí ústavy a lze jej tedy využít.

Jistého není v tuto chvíli nic

Pokud chce prezident Macron prosadit penzijní reformu, jejímž klíčovým bodem je zvýšení odchodu do důchodu z 62 na 64 let s cílem zbavit sociální systém chronického deficitu, tak je z hlediska politických počtů použití výjimečného instrumentu jedinou možnou cestou.

Čtěte také

I na ní jsou zřetelná rizika, protože opozice již ohlásila, že v Národním shromáždění podá návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Nyní je to však na opozici, která pokud chce vládu svrhnout, aby sehnala většinu hlasů a vše bude záležet na dvou faktorech. Zaprvé, zda a kdo bude ochoten hlasovat společně s populistickou pravicí Marine Le Penové, u čehož by si zvláště levicoví poslanci museli hodně zacpat nosy, a zadruhé, rozhodující hlasy by musely přijít od klasické pravice a šéf její frakce již ohlásil, že žádný návrh na vyslovení nedůvěry vládě nepodpoří.

Předseda Syndikátu novinářů ČR Adam Černý

Frakce je však nejednotná a výsledek hlasování, na něž s největší pravděpodobností dojde už příští týden, nelze odhadnout. Vláda vychází z toho, že pokud nebude v Národním shromáždění poražena, penzijní reforma získá nepřímý mandát. Jistého však není v tuto chvíli nic, jen to, že Macron vsadil hodně vysoko.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio