Adam Černý: Kim Čong-un si testuje raketové svaly
Půltucet raketových testů za jediný týden, to už je okázalá demonstrace vojenské síly. Proč něco takového severokorejský vládce Kim Čong-un podnikl a proč zrovna nyní? Nejjednodušší odpověď zní, že k salvě svých vojenských střel krátkého a v jednom případě dlouhého, tedy strategicky významného doletu, se odhodlal prostě proto, že mohl.
Učinil tak v době, kdy celá Evropa přemítá, zda a nakolik ruský vůdce v Kremlu míní své výhrůžky atomovou zbraní vážně navzdory riziku, že rozpoutá třetí světovou válku. Severokorejský diktátor v čele dědičné komunistické monarchie si může být takřka jist, že reakce možná budou silné, ale stěží se přemění v efektivní protitah.
Čtěte také
Jak je to možné, když na Severní Koreu byly před pěti lety kvůli jejímu raketovému a jadernému programu uvaleny sankce, které byly později ještě zesíleny a které všechny byly schváleny v Radě bezpečnosti OSN i velvyslanci Číny a Ruska, dvou zemí, které mají s Pchjongjangem velice blízké vztahy?
Tyto časy jsou nyní tytam, protože v Pekingu a v Moskvě přesvědčení, že je třeba bránit rozšíření klubu vlastníků jaderných zbraní, vystřídal názor, že nyní se vyplatí přinejmenším tolerovat cokoli, co způsobí těžkou hlavu v Bílém domě.
Raketové harašení
Rovnice, v níž nepřítel mého nepřítele je automaticky mým přítelem, není nijak nová, v daném případě se však pojí s rizikem, které aktuálně dokazuje chování Severní Koreje.
Čtěte také
Její vládce Kim Čong-un nechal nedávno schválit zákon, který potvrzuje status země jako jaderné mocnosti včetně práva použít na svou obranu atomovou zbraň jako první. Pokud na tyto kroky nedokážou okolní země jasně reagovat, v Pchjongjangu nutně dojdou k závěru, že se nynější politika vyplácí.
Takový stav musí většinu okolních zemí zneklidňovat. Nejvíce se to týká Japonska, nad jehož územím přeletěla severokorejská raketa dlouhého dosahu, která přiměla vládu v Tokiu prostřednictvím vzkazu na televizních obrazovkách vyzvat obyvatele severní části země, aby se uchýlili do úkrytů jako za válečných časů.
Připomeňme, že se to stalo v zemi, která jako jediná na světě zažila útok atomovou bombou.
Naposledy se podobný raketový test odehrál před pěti lety, v době zjitřených slovních přestřelek mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem vyměňujících si na dálku urážky a ponižující nálepky.
Tady je také třeba hledat skutečného adresáta raketového harašení, Spojené státy. Ve Washingtonu dobře vědí, přestože mají hodně starostí s ruskou válkou na Ukrajině, že jejich strategický rival se nachází na druhém břehu Pacifiku, v Číně. Té, na níž je Severní Korea hospodářsky závislá a které kimovské eskapády přicházejí vhod.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Související
-
Severní Korea se v roce 2022 zřejmě chystá na politiku konfrontace se Spojenými státy, píše Diplomat
Pchjongjang odmítl návrhy Washingtonu na obnovení diplomatických rozhovorů a podle analytika stockholmského think-thanku země přehodnotila strategii ve vztahu k Americe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
