60. výročí masakru obyvytel arabské vesnice Dajr Jásín
S dopoledním Radiožurnálem se teď podíváme na přípravy na oslavy šedesátého výročí založení státu Izrael. Pro statisíce Židů, kteří v Evropě zažily peklo holocaustu, znamenal vznik Izraele obrovskou naději. Jenže zrod státu měl i svoje temné stránky. Na dnešek připadá šedesáté výročí masakru v arabské vesnici Dair Yasin, výjimečné události, která otřásla i tehdejším židovským vedením. Incident spustil vlnu palestinských uprchlíků, s jejímiž dozvuky se svět potýká dodnes. Náš blízkovýchodní zpravodaj Břetislav Tureček se vydal do Palestiny za jedním z lidí, kteří v roce 1948 židovský útok na arabskou vesnici přežili.
Abu TÁRIK:
Zabili asi šestinu obyvatel vesnice. Z rodiny Zahranových pobili dvacet pět členů, většinou ženy a děti ukryté v jednom domě. Celkem bylo zabito sto šest lidí, třicet osm z nich byly ženy, starých mužů bylo dvacet sedm, dětí šestnáct. Mladých bojeschopných mužů bylo mezi zabitými pouze dvacet pět.
Břetislav TUREČEK:
Takhle popisuje události v Dair Yasinu dnes šedesáti osmiletý pan Abu Tárik. Počty vycházejí ze zjištění historiků. Abu Tárikovi tehdy bylo osm. A jak říká, matka ho hned po začátku židovského útoku spolu s dalšími malými dětmi zamkla v domě. Abu Tárik mluví o masakru. Viděl ale něco takového někdo z jeho rodiny?
Abu TÁRIK:
Můj otec a můj bratr viděl, jak Židé zastřelili ženu, která měla u prsu dítě. Chtělo nakojit.
Břetislav TUREČEK:
Někteří Arabové posléze tvrdili, že po celodenních bojích viděli zohavená těla žen s vykasanými sukněmi.
Abu TÁRIK:
Žádné znásilňování nebylo. Vím to, protože mou pětadvacetiletou sestru Židé chytli s jejími dvěma dětmi a strčili jí do velké místnosti s dalšími ženami. Pak jim sebrali zlato a šperky, ale neznásilnili ji. Takové zvěsti šířili Židé, aby lidé ve strachu sami uprchli z vesnic. Arabové dělali takovou propagandu také. Ti zas proto, aby nám někdo přišel na pomoc.
Břetislav TUREČEK:
Jenže nikdo nepřišel a do pohybu se naopak postupně daly statisíce Arabů. O důvodech otevřeně mluví izraelský historik Tom Segev, který jako jeden z prvních otevřel temné stránky sionistického projektu.
Tom SEGEV, izraelský historik:
Dair Yasin je hluboká rána. Už tehdy každý věděl, že se stalo něco strašného. Každý byl v šoku. Arabové nabyli přesvědčení, že právě tohle se s nimi všemi stane, a proto jich také tolik uteklo. Mluvíme o sedmi stech padesáti tisících lidí.
Břetislav TUREČEK:
Masakr v Dair Yasinu spáchali členové extrémistických organizací Irgun a Lechi. Vůdce Irgunu Menachem Begin ve svých pamětech napsal: "Obyvatele jsme varovali před bitvou, tlampačem jsme je vyzývali k odchodu do bezpečí. Naši muži pak bojovali o každý dům. Použili hodně granátů a to si neodvratně vyžádalo velké oběti mezi těmi, kteří nás neuposlechli." Begina minulost dostihla hlavně, když se po letech stal premiérem a dostal Nobelovu cenu za mír.
Tom SEGEV, izraelský historik:
Zahraniční novináři se ho pořád ptali: Nedělají palestinští teroristé totéž, co jste dělali vy? Byla to nekonečná polemika a propaganda.
Břetislav TUREČEK:
Přibližuje historik Segev. Stojím u židovské základní školy ve čtvrti Harno. Před sebou vidím areál psychiatrické léčebny Kpar Šaul a za ní je moderní židovská čtvrť Givat Šaul. Ještě před šedesáti lety ale tady všude stál Dair Yasin. Mechanem Begin, který byl tolik spojován se zkázou obce, se tohoto kostlivce ve skříni nezbavil ani na sklonku svého života. Než jako téměř osmdesátiletý zemřel, bydlel právě tady. Každé ráno tak viděl z okna jak sanatorium, tak místa, kde jeho vojáci v boji o vznik Izraele pobili desítky arabských žen a dětí.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
