3D tiskárny do každé rodiny

25. leden 2014

Dnes je ještě název článku velmi předčasný. Ale za dvacet, možná za deset let, mohou být 3D tiskárny v domácnostech stejnou samozřejmostí, jako mikrovlnná trouba.

Nové technologie se na nás valí z mnoha směrů. V oblasti tiskáren běžný uživatel v posledních dvaceti letech zaznamenal asi následující vývoj: pomalé, hlučné jehličkové tiskárny, na kterých se nikdo ani neodvážil tisknout obrázky; černobílé inkoustové tiskárny, které velmi zdatně a rychle nahradily psací stroje, barevné inkoustové tiskárny, kde ovšem uživatel na vytištění fotografie vyplýtval velkou část náplně… Dnes umí tiskárny vytisknout prakticky vše a ve výborné kvalitě. Samozřejmostí jsou multifunkční zařízení např. tiskárna, kopírka, skener, vše v jednom. Za málo peněz hodně muziky. Až máme dojem, že nás tiskárny nemají čím překvapit. Ale mají! Stačí přidat třetí rozměr a vydat se do prostoru.

Nápad na prostorový tisk pochází z osmdesátých let, ale pojem 3D tiskárna se ujal až po patentu Massachusettského technologického institutu z roku 1993. Rozvoj přišel po roce 2003, kdy vypršely licence některých patentů souvisejících s prostorovým tiskem. Dnes si může 3D tiskárnu koupit každý, i když pravda, movitější zákazník - ceny 3D tiskáren začínají na úrovni několika desítek tisíc korun. Pro hromadnou výrobu mnoha tisíc kusů ovšem prostorové tiskárny nejsou, jejich síla spočívá především v možnosti kusové výroby. Stačí mít v počítači prostorový model nějakého předmětu a tiskárna ho vytiskne. Děti si mohou vytisknout své oblíbené pohádkové postavy, rodiče třeba nádobí do kuchyně dle vlastního návrhu. 3D tiskárny jsou velkým příslibem do budoucnosti.

Meteor s premiérou 25. ledna vysílal o 3D tiskárnách reportáž Marka Kuchaříka. Během ní vznikla na 3D tiskárně píšťalka. Prohlédněte si naši fotogalerii a video.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.