32. Tančírny, cirkusy, kina aneb Jak se republika bavila

Lidovější zábavu zájemci našli třeba v kabaretech. Ty oproti velkým divadlům nabízely intimnější atmosféru – diváci seděli u stolků s občerstvením a sledovali zpěv, tanec, přednesy či krátké výstupy. Programem provázel konferenciér.

Mezi významné patřily kabaret Lucerna s Karlem Hašlerem nebo literárně náročnější Červená sedma s Eduardem Bassem a Jiřím Červeným. Revoluční scéna vedená anarchistou E. A. Longenem byla zase levicově laděná. Koncem 20. let však obliba kabaretů upadala a do módy přišly spíše revue a varieté.

Všichni tančí jazz

Moderní tanec si lidé mohli zatančit v tančírnách, tabarinech, ale třeba také v tanečních kavárnách. V Praze se nejznámějšími staly Montmartre, Štěrbova kavárna, kavárna Lloyd, Juliš nebo Fénix. Hrál se v nich jazz a každý správný podnik měl svůj band.

Čtěte také

Úžasné životy: R. A. Dvorský podle Ondřeje Havelky

Jeden z nejslavnějších byl ten pod vedením R. A. Dvorského. V Brně se nacházela známá tančírna U Netopýra neboli Flédynka.

V pražských Vršovicích vyrostl roku 1922 proslulý zábavní park Eden. V lunaparku si návštěvníci užívali různé atrakce –  kolotoče, tobogány, střelnici atd. Mohli se projíždět na lodičkách po laguně a svézt se na dřevěné horské dráze, dlouhé neuvěřitelných pět kilometrů.

Cirkusy a biografy

Další lidovější zábavou byly cirkusy. Třeba Cirkus Kludský se stal v polovině 20. let největším v Evropě. Pod obrovské šapitó se vešly tři manéže a deset tisíc návštěvníků! Celkově měl kolem sedmi set zvířat včetně čtyř slonů.

Také návštěva biografů byla za první republiky vcelku dostupnou zábavou. V Československu bylo kin obrovské množství. Mířili do nich bohatí i chudí, protože vstupenku si mohl dovolit téměř každý.