32. Tančírny, cirkusy, kina aneb Jak se republika bavila

Jakou podobu měla zábava za první republiky? Do kabaretu se chodilo zasmát, do tabarinu zatančit a do lunaparku Eden projet na horské dráze. A pokud si lidé chtěli poslechnout jazz, stačilo si sednout do kavárny...

Lidovější zábavu zájemci našli třeba v kabaretech. Ty oproti velkým divadlům nabízely intimnější atmosféru – diváci seděli u stolků s občerstvením a sledovali zpěv, tanec, přednesy či krátké výstupy. Programem provázel konferenciér.

Mezi významné patřily kabaret Lucerna s Karlem Hašlerem nebo literárně náročnější Červená sedma s Eduardem Bassem a Jiřím Červeným. Revoluční scéna vedená anarchistou E. A. Longenem byla zase levicově laděná. Koncem 20. let však obliba kabaretů upadala a do módy přišly spíše revue a varieté.

Všichni tančí jazz

Moderní tanec si lidé mohli zatančit v tančírnách, tabarinech, ale třeba také v tanečních kavárnách. V Praze se nejznámějšími staly Montmartre, Štěrbova kavárna, kavárna Lloyd, Juliš nebo Fénix. Hrál se v nich jazz a každý správný podnik měl svůj band.

Čtěte také

Jeden z nejslavnějších byl ten pod vedením R. A. Dvorského. V Brně se nacházela známá tančírna U Netopýra neboli Flédynka.

V pražských Vršovicích vyrostl roku 1922 proslulý zábavní park Eden. V lunaparku si návštěvníci užívali různé atrakce –  kolotoče, tobogány, střelnici atd. Mohli se projíždět na lodičkách po laguně a svézt se na dřevěné horské dráze, dlouhé neuvěřitelných pět kilometrů.

Cirkusy a biografy

Další lidovější zábavou byly cirkusy. Třeba Cirkus Kludský se stal v polovině 20. let největším v Evropě. Pod obrovské šapitó se vešly tři manéže a deset tisíc návštěvníků! Celkově měl kolem sedmi set zvířat včetně čtyř slonů.

Také návštěva biografů byla za první republiky vcelku dostupnou zábavou. V Československu bylo kin obrovské množství. Mířili do nich bohatí i chudí, protože vstupenku si mohl dovolit téměř každý.

Autoři: Petra Tanclová, Jitka Škápíková
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Účinkují: Jaroslav Plesl, Jana Stryková a Jiří Vyorálek
Zvuk: Roman Kolliner
Zvukový design: Stanislav Abrahám
Hudba: David Hlaváč a další
Režie: Jitka Škápíková
Premiéra: 5. 10. 2025

Použitá
 literatura:
  • Bass, Eduard: Jak se dělá kabaret? Springer, Praha 1917.
  • Cihlář, Ondřej – Jordan, Hanuš: Orbis cirkus. AMU, Cirkoskop, Národní muzeum, Praha 2014.
  • Černý, František a další: Dějiny českého divadla IV. Academia, Praha 1983.
  • Formáčková, Marie: Kdyby Lucerna promluvila. BVD, Mnichovice 2009.
  • Heyduk, Miloš – Sýs, Karel: Jak se bavila Praha. BVD, Mnichovice 2009.
  • Hoffmeister, Adolf: Obecenstvo kin, I. část. In: Studio, 1929.
autoři: Petra Tanclová , Jitka Škápíková
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.