2. Fotograf a malíř legií. Příběh Františka Parolka
Sen o svobodném státu, národní hrdost a bratrství přivedly za první světové války do československých legií v Rusku tisíce vlastenců. I přes hrdinství na bojišti byla jejich cesta do svobodné československé republiky dlouhá a návrat často trpký. Příběh legionářů i jejich odkaz zaznamenal svými fotografiemi a svým životem František Parolek.
František Parolek je dnes znám jako fotograf a malíř československých legií v Rusku. Rodák z moravského Slovácka přišel do ruské říše za prací užž před první světovou válkou, aby se tam věnoval umělecké výzdobě kostelů a klášterů. Než se vrátil do už svobodné československé republiky, musel v uniformě a na bojišti strávit dlouhých šest let.
Ze své anabáze si přivezl mnoho vzpomínek, manželku (původem z Rigy), podlomené zdraví a množství fotografického materiálu. Ten se stal základem sbírky Památníku odboje, který měl za úkol pečovat o odkaz boje za svobodu a legionářskou tradici.
František Parolek se celý život věnoval fotografii, kresbě, malbě a psal také básně. Zemřel na tuberkulózu v roce 1926.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Pozůstalost Františka Parolka uložená ve fondu Radegast Parolek, Archiv Národního muzea.
- Parolek, Radegast: Kruté i krásné 20. století. Academia, Praha 2013.
- Vácha, Dalibor: Návrat domů. Českoslovenští legionáři na cestě z Ruska do vlasti 1919-1920. Epocha, Praha 2020.
- Vácha, Dalibor: Bratrstvo: všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914-1918), Epocha, Praha 2015.
- Krbcová, Ilona: Z deníku umělecké skupiny Františka Parolka. In: Historie a vojenství. 2011, ročník 60, č. 2, s. 120–123.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
