10. Bratři a sestry, tužme se! Sokolové jako opora nové republiky
Spolek Sokol si nemusíte pamatovat jen jako tělovýchovnou organizaci. Na počátku první republiky totiž pomáhal budovat zemi. Jeho členové se už v říjnu 1918 dobrovolně stávali vykonavateli branné moci státu. A další sokolské aktivity, jako například slety, měly být důležitým tmelícím prvkem „československého národa“.
Už 28. října se Sokol a další organizace dohodly na utvoření oddílů Národní stráže, které měly za úkol obsadit a hlídat důležité budovy a prostory. Také se z tělocvičných spolků sestavily strážní útvary, jež měly uklidňovat situaci především v pohraničních oblastech.
Sokolská organizace byla původně pouze českou záležitostí. Takže slovenské jednoty se začaly teprve postupně zakládat.
Sokol si spojujeme hlavně se slety. Sedmý všesokolský slet – tedy první v nové republice – se uskutečnil v červnu 1920 na Letné. Známý stadion na Strahově se pro ně vystavěl až roku 1926 a ve 30. letech byl přestavován.
Sokol jako jedna z opor demokratické republiky nebyl po chuti českým a slovenským fašistům, kteří proti němu veřejně vystupovali. Poslední slet se za první republiky konal v létě 1938 a měl podobu manifestace odhodlání bránit stát před nacisty do posledního muže.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Provazníková, Marie. To byl Sokol. České Slovo, Mnichov 1988.
- Waic, Marek. Sokol v české společnosti 1862–1938. Univerzita Karlova, Praha 1996.
- Waldauf, Jan. Sokol – malé dějiny velké myšlenky 1. díl. Atelier IM, Luhačovice 2007.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
