Zahraničněpolitický komentátor Tureček: Stažení vojáků z Afghánistánu je volba mezi menším a větším zlem

Čtěte také

iROZHLAS

‚Nastal čas, aby odešli domů.‘ Američtí vojáci z Afghánistánu odejdou k 11. září

Ohlášený odchod aliančních vojáků začne 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington. Opravdu nastal čas jít domů?

„Bezpochyby ano, ale je to samozřejmě volba mezi větším a menším zlem. A vlastně ani nevíme, které zlo je větší,“ říká v pořadu Jak to vidí... vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

Nejasné cíle

Problém invaze v Afghánistánu po 11. září 2001 vidí Břetislav Tureček hlavně v tom, že nebyly jasně stanoveny její cíle, tedy zejména kdy se má odejít a čím má akce skončit.

„Teď jsme tudíž v situaci, kdy jakýkoli odchod může být na jedné straně některými vítán, ve smyslu konečně se okupanti stahují. Zároveň ale může být jinými kritizován za odchod od nedodělané práce. A obě strany mají svým způsobem pravdu a budou ji mít i za 10 let.“

Hlavně ne al-Káida

Joe Biden připomněl, že původním cílem operace bylo zamezit, aby afghánské území mohla jako zázemí využívat teroristická síť al-Káida. Což se podle něj podařilo.

Čtěte také

Břetislav Tureček: USA jsou v Afghánistánu i po osmnácti letech tam, kde začaly

 „Tato věc se ale podařila už před mnoha lety. Ambice ovšem byly širší. Měl být například ustanoven nový politický systém v Afghánistánu, demokratické volby pod patronátem OSN... Celý tento proces měl ale celou řadu stinných stránek. Rozhodně se nepodařilo vymýtit korupci nebo gigantický obchod s narkotiky,“ vysvětluje host Dvojky.

Místní veřejnost navíc podle Břetislava Turečka stále více ztrácí naději, že celý proces povede k pozitivním cílům. „Dnes jsme v situaci, kdy polovinu Afghánistánu ovládají povstalci, kteří navíc mají velkou podporu u velké části místní populace.“

Je Tálibán hrozbou?

Tálibán vznikl v 90. letech jako povstalecké nezkorumpované hnutí, které postupně obsadilo celou zemi a ukončilo tím občanskou válku.

„Bylo to ovšem za cenu velkého porušování lidských práv. Tálibán byl pak svržen, protože poskytl útočiště Usámovi bin Ládinovi a al-Káidě. A pak začal znovu jako povstalecká organizace, tentokrát proti demokraticky zvolené vládě a jejím zahraničním patronům. To vše doprovázené velkou nevolí vůči přítomnosti zahraničních vojáků, kterých bylo v zemi původně 150 000,“ vysvětluje zahraničněpolitický komentátor.

Čtěte také

Lenka Klicperová: Talibán ovládá drtivou většinu Afghánistánu. Vládě dávám pár měsíců

Znamená ohlášený odchod vojáků mimo jiné tedy to, že Tálibán už není pro USA a spojence nebezpečím?

„Hrozba pro USA dnes nepřichází primárně z Afghánistánu. Vznikla nová ohniska nestability. Je to Sýrie, Irák, Libye. Američané proto musejí volit priority, nemohou být všude. Amerika má také úplně nové globální priority. Je to rivalita s Ruskem a Čínou, což jsou věci, které před 20 lety nebyly.“

„Mimochodem invaze do Afghánistánu proběhla tehdy s mandátem Rady bezpečnosti OSN, tedy se souhlasem Ruska i Číny. Dnes by tento mandát asi možný nebyl. Dnes by se světové mocnosti na této věci zřejmě neshodly,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Další témata rozhovoru: Útok na jaderné zařízení Íránu a dopady na jadernou dohodu se Západem; postní měsíc ramadán; pandemická situace v Íránu a v Sýrii; nové egyptské muzeum a grandiózní PR.