Vyštipování rajčat je nutné u všech tyčkových odrůd

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Poradnu právě otevíráme, jsou tu Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář a dnešní téma rajčata. Přeji dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo rajská jablka bych možná mohla říct správně. Jak by to mělo být?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, oboje je správně. Já si myslím, že většinou se říká rajčata. Je to zelenina, která se u nás pěstuje asi bych řekla asi nejvíc, protože jednak je pěstování poměrně snadné a za další si myslím, že pro rajčata nepotřebuji ani ohromnou zahradu, protože rajčata se dají pěstovat i na omezeném prostranství, třeba na balkoně v nějakých pytlích nebo květináčích. Dokonce i v obyčejných truhlících, to zase se musí volit odrůdy, které jsou pro to přizpůsobené, to znamená, že se jedná o drobnoplodé malé keříčkové odrůdy, které se hodí právě do takovýchto prostor. Ale většinou se u nás samozřejmě pěstují na zahrádkách rajčata tyčková. Co se týká keříčkových, tak tam už je to míň, protože to jsou rajčata, která jsou spíš se užívají při velkovýrobním pěstování, protože se zpracovávají většinou na kečupy. No, a takže u nás tedy ta tyčková rajčata na zahrádkách a tady bych řekla, že ten výběr odrůd je zase tak obrovský, že si myslím, že si každý, kdo se rozhodne pro ty rajčata, tak určitě si vybere, ať už jsou to rajčata drobnoplodá, tak i rajčata velkoplodá. Já si myslím, že mezi nejoblíbenější opravdu patří odrůda Start, potom odrůda Tornádo, ale celá řada je i dalších odrůd. Například bych podoručila odrůdu Dafne nebo odrůdu Tipo, to je odrůda, která je trošičku přizpůsobena tomu, že nepraská, když prší. Takže to jsou všechno myslím odrůdy, které by stály za vyzkoušení. Co se týká drobnoplodých, doporučila bych Bejbino nebo Cherrolu, ale to všechno záleží na vkusu a na chuti pěstitelů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
S rajčaty se čeká až po zmrzlých. Teď přijdou o víkendu, ale vypadá to, že mrznout nebude, že by mohlo být pěkné počasí pro ta rajčata, takže můžeme se pustit do sázení?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, já bych přesto počkal, počkal bych po těch zmrzlých. Myslím si, že když počkáme o týden déle, vůbec se nic neděje, naopak ta rajčata, pokud budou teploty vyšší, bude teplo, velice rychle nastoupí do mohutného růstu. Možná, že se někdo bojí, aby se ta rajčata mu nevytáhla, pokud je doma má, pokud si pěstuje vlastní sadbu. Není důvod se obávat. Pokud jsou rajčata trochu víc vytažená, zasadíme určitě hlouběji, to rajčatům naopak prospívá, a mírně šikmo. Tím podpoříme tvorbu dalších kořenů, tím pádem bude mohutnější a lépe poroste. Možná u té výsadby bychom se ještě trochu mohli zdržet a říci, že rajčatům se vyplatí do té jamky, kterou vytváříme pro zasazení, dát výživu. Úplně ideální je použít některé z granulovaných hnojiv, ať už je to slepičinec nebo kravský hnůj, nebo guano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Cererit?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Cererit není organické hnojivo a není to klasický granulovaný hnůj. Cererit bych u rajčat trošičku opatrně s ním pracoval, spíše bych se když tak soustředil na speciální hnojivo určeno pro rajčata ať už v granulované podobě nebo v kapalné. Možná to kapalné hnojivo se hodí později, potom, když rajčata již budeme přihnojovat a zalévat, protože rajčata stejně tak jako ostatní plodová zelenina vyžadují mohutnou a velkou výživu, aby dobře nasazovaly plody a hodně plodily.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také je potřeba chránit před škůdci.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ale to je ještě čas. Já se ještě přiznám, že já už jsem předběhla dobu a už jsem část rajčat zasadila minulý týden, protože jako bych tušila, že žádné mrazy nepřijdou. Tak si myslím, že i ty moje, těch mých 20 rajčat, které jsem zatím zasadila z těch 60.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom 20?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jenom 20, protože zbytek ještě přijde na řadu. Tak si myslím, že jsem asi dobře udělala, protože to určitě přežijí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, teď ještě ta ochrana před škůdci. Je teď ještě čas na ní, protože ještě jsou to vlastně jenom malé sazeničky, tak přece jenom ta zahrada se teprve rozkoukává, škůdci ještě spí.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, u rajčat asi největší problém a nejčastější problém je plíseň bramborová na rajčatech. Ovšem atak infekce, infekční tlak bývá až teprve začátkem června, takže v tuto dobu není nutné ochranu provádět. Teď spíš se soustředíme na to, aby rostliny byly silné, vitální, aby narostly pořádně. A s tou ochranou začneme až opravdu v červnu, říká se v období kolem Medarda dělat první ošetření proti plísni bramborové. Přípravků je dnes na trhu celá řada, mně se líbí třeba přípravek, je to měďnatý přípravek, který má horší smývatelnost, znamená to, že dobře ulpívá na povrchu listů a pokud 2 hodiny po postřiku neprší, tak přípravek již se nesmyje.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych ještě chtěla říct, že přeci jenom asi letos budeme moct očekávat obrovskou invazi slimáků, protože už se teď začínají objevovat aspoň podle toho, jak si lidé začínají stěžovat. A takže tady pozor, protože rajčata sice nepatří mezi nejoblíbenější pochoutky slimáků, ale pokud zrovna nic jinýho asi nebude, tak může se stát, že se pustí i do nich. Takže tady bych honem opatrně, nebo hodně rychle nasadila nějakou účinnou právě ochranu proti těm slimákům.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte nějaký dobrý tip? Něco šetrného?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, něco šetrného jsou parazitické hlístice, které si myslím, že asi už spousta také pěstitelů také vyzkoušela. Je to taková moderní metoda, vlastně v boji proti slimákům, protože jednak ty parazitické hlístice napadají pouze slimáky, nenapadají žádné živočichy ať už jsou to zvířata nebo lidi, takže se nemusíme vůbec obávat. Navíc ta aplikace je velice šetrná a velice jednoduchá, protože po rozmíchání těch hlístic ve vodě se vlastně ošetřují nebo polévají se místa, kde se slimáci nejvíce vyskytují. Nejideálnější aplikace je také v době, kdy prší, kdy se slimáci objevují, kdy vlastně vylézají, to je pro ně to nejlepší počasí. A takže právě i to deštivé počasí napomáhá v tom, že ty hlístice začínají opravdu výborně fungovat a že už od samého začátku nám pomáhají v boji s těmi slimáky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rajčata by měla mít hodně vody, být dobře přivázaná a mít hodně sluníčka a potom jsou krásná. Jak je to ještě s tou výškou těch rajčat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
U rajčat, jako výška samozřejmě u tyčkových rajčat, tam klidně můžeme jít někam až do 2 metrů. To se vůbec nic neděje. Samozřejmě nutná je opora. Mně se líbí buď způsob, který tady Liduška používá. Lído, řekni, co ty děláš, jak přivazuješ rajčata?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já přivazuju rajčata pomocí punčochových kalhot, což se mně osvědčilo opravdu dobře, to znamená, že se nastříhají nohavice na takové širší pruhy, potom se rozstřihnou, takže získáte pružné pásky. No, a tím se přivazují ty rajčata k opoře, to znamená k tyčce. Navíc já nenechávám do takové výšky samozřejmě, protože by už ty pozdější patra nedozrály, takže za sedmým vijanem většinou ty rajčata nebo ty rosliny zakracujeme, a to bývá tak někdy v polovičce srpna.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě by se měla vyštipovat rajčata nebo zaštipovat.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Vyštipování rajčat je nutné u všech tyčkových odrůd. U keříčkových se to neprovádí, ale tyčkové odrůdy se vedou pouze na jeden výhon a já bych tady možná doplnil ještě ty punčochové kalhoty, které sis tedy na léto zlikvidovala, že je možné, pokud tuto možnost nemáme nebo neděláme, použít takové spirálové tyče a do těch vlastně se to rajče vplétá, takže tím pádem se nemusí uvazovat, což je také dobrý způsob. Trošku mně ovšem vadí, že v poslední době výrobci těch tyčí šetří na materiálu a dělají je z hodně slabých drátů a ta těžká obalená rajčata dokáží takovou tyč i třeba vyvrátit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázky přijdou od našich posluchačů. My ještě určitě leccos k tomu dodáme, 221552525 nebo 2424, eventuálně mail jejakaje@rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
O rajčata se zajímáte, takže otázky přicházejí. Kdo je první?
osoba
--------------------
Tady je Jitka z Čerčan.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, Jitko.
osoba
--------------------
A mám, dobrý den, mám dotaz k té výsadbě rajčat. Mluvili jste o hnojivu před výsadbou, ale o granulovaném, a já mám slepičince čerstvé. Je možné je taky použít?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, pozor, čerstvý slepičinec pálí.
osoba
--------------------
No, právě.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ten jediný se musí nechat vykvasit. Slepičinec se prodává granulovaný, o tom jsem se tady zmiňoval, ale ten je takzvaně fermentovaný, takže tam není nebezpečí popálení. Ale pokud máte čerstvý slepičinec, tak jedině do nějakého sudu to dát do vody, a nechat to asi 3, 4 týdny vykvasit. Pak se dá používat do zálivky, ale zase musí se ředit a opatrně zalévat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A jenom používat pro zakořeněné rostliny.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, ano, ano.
osoba
--------------------
Takto to používám.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak to děláte dobře.
osoba
--------------------
Chtěla bych se zeptat, jestli teda to jde i na tu výsadbu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, určitě postačí, si myslím ve vašem případě, když děláte přihnojení během vegetace.
osoba
--------------------
Dobře, děkuji.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme také moc. Přichází další otázka. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Prosím vás pěkně, tady je Černý. Já se chci zeptat, proč se hovoří stále o rajčatech ze sazenic. Jako já mám velmi dobré zkušenosti s rajčaty z přímého výsevu, jako s keříčkovými samozřejmě. Seju v prvním týdnu května Diana, což je odrůda s krátkou vegetační dobou a s velkou rezistencí k plísni bramborové a jako každých 14 dní dělám ochranu Dithane a Karate a koncem srpna, v září, je velká úroda rajčat, jako já si myslím, 15 korun stojí sazenice rajčat, že je výhodnější teda přímý výsev..
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak jestliže jste na tohle to, tento způsob pěstování zvyklí, tak samozřejmě proč ne. Jenomže my tady mluvíme neustále nebo většinou o rajčatech tyčkových, ne o keříčkových, protože ta tyčková rajčata si myslím, že jsou pro zahrádky daleko lepší a výhodnější než je tomu u těch rajčat keříčkových, protože vlastně ty plody se válí po zemi, když to řeknu úplně doslova. Jsou špinavý, pokud prší, takže to všecko si myslím, že spousta lidem teda vadí. A jinak, co se týká pěstování z přímého výsevu, tak to samozřejmě u těch keříčkových rajčat jde, tam se to ani jinak průmyslově nedělá, ale co se týká třeba těch tyčkových rajčat, tak tam nám všem jde o to, abychom sklízeli co nejdřív, to znsmená, proto se ta sadba předpěstovává, aby vlastně jsme mohli ty rajčata sklízet už třeba v červenci a ne čekat někdy do srpna. Já sama vím moc dobře, když se mi ta rajčata vysemení, to znamená, když někde zůstanou zapomenuté plody, které tam zapadnou a přečkají zimu, tak ta semena mně potom vyklíčí a samozřejmě tam zůstává spousta sazenic, pokud je nevytrhám. A kolikrát jsem si je nechala, abych zjistila, jak to s nima bude vypadat dál, tak ony taky zaplodí, ale poměrně pozdě a současně s tím, s tou násadou plodů už se jich chytá plíseň. Takže vlastně bychom si jich ani moc neužili.
osoba
--------------------
No jo, ale tak já každých 14 dní aplikuju samozřejmě Dithane a Karate.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak to já bych moc ani nechtěla, protože se snažíme všichni na zahrádkách používat postřiků co nejmíň. Já třeba dávám postřik jenom jednou, maximálně 2x za sezónu.
osoba
--------------------
No jo no, samozřejmě ty rajčata se válí po zemi, jsou špinavý, ale jako ta úroda je velká a jako myslím, že ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dobře, děkujeme za váš tip, za váš názor.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, samozřejmě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom v rychlosti, abychom stihli více dotazů. Tak se omlouváme, že vás teď přerušíme a pozveme dalšího posluchače k nám do vysílání. Dobrý den.
osoba
--------------------
Haló!
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás, dobrý den.
osoba
--------------------
Tady je Vaďura Pardubice a prosil bych o radu. Léta pěstuji rajčata Start F1 hybridy a poslední dobou špatně dozrávají, kolem stopky zůstává takový žlutozelený kroužek. Co by se s tím dalo?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak na to je velice snadná odpověď, to je takzvaný žlutý límec nebo zelená kapuce se tomu říká, je to fyziologická vada těch plodů a většinou dochází k tomu z nedostatku draslíku. Takže jestliže si přihnojíte pořádně nějakým draselným hnojivem, tak určitě se toho zbavíte.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka. Dobrý den.
osoba
--------------------
Haló, dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, už jste tady.
osoba
--------------------
Můžu jo, tady Svobodová, Liteň. Prosím vás, já se chci zeptat, vy jste mluvili o těch slepičincích, já dělám ty, jestli to dělám dobře, já nevím, dělal to vždycky manžel, on zemřel, tak to teď dělám sama. Takový hrobečky dělám jako na ty rajčata, rozhrnu v prostředku, dám tam hnůj, zahrnu to a teprve na to potom naseju ty semena těch okurek, jestli to dělám tak dobře.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, já teďko nevím, vy dáváte okurky mezi rajčata, jsem pochopil?
osoba
--------------------
Ježíš promiňte, no, ano, tak to jsem hloupá, prosím vás, nezlobte se.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, nevadí, tak se můžeme domluvit, povídejte, povídejte.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nic se neděje.
osoba
--------------------
No, já právě, já to chci teď dělat ty okurky a já vždycky tam dávala, takto rozhrnuji, takto takový hrobečky udělám jako, v prostředku rozhrnu jako nadlouho, tak třeba na 15, na 20 centimetrů, dám tam hnůj, ten zahrnu a teprv tam dávám semena okurek třeba, a jestli ten slepičinec tomu neublíží také, když to bude zahrnutý.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, teďko tedy musíme rozlišit co vyžadují okurky a co vyžadují rajčata. Pod okurky, pod tu zem se dá dát hnůj a na to nahrnout zem a do toho vysít okurky. Ale rajčata nesnesou kořeny do hnoje, jo, to není možné. Pokud tam máte hnůj, tak rajčata rozhodně do čerstvého hnoje nevysazujte, a ten slepičinec máme na mysli ganulovaný, jak jsem tady řekl fermentovaný.
osoba
--------------------
A já mám normální.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Normální slepičinec, to jsem před chvíli tady odpovídal. Jedině kvasit a nepoužívat ho při výsadbě, až jedině na vzrostlé zakořeněné rostliny jo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to byla odpověď na otázku a ještě přijde další. Dobrý den. Haló, haló!
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Helena Bauerová, jsem v pořadu?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, jste.
osoba
--------------------
Já vás srdečně zdravím, zdravím také všechny posluchače a chtěla bych vám sdělit, že když jste mluvili o těch postřicích, tak já se snažím pracovat na zahrádce podle biodynamického způsobu hospodaření, v němž se nepoužívají chemické preparáty a ráda bych doporučila všem před výsadbou aplikovat postřik výluhem z přesličky. Osvědčilo se mně to, je to prozkoušené a skutečně ta plíseň na ta rajčata ani na okurky se nedostane.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedostane.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, to jsou prostě metody alternativní takzvané a stojí za to odzkoušet je.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A nejen přeslička, můžete vyzkoušet i kopřivy, používá se řimbabový výluh a celá řada dalších. Takže vratičový je také ideální.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dokonce i syrovátka se používá.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak. Ale samozřejmě to všechno záleží na způsobu pěstování a na tom, jak se každý rozhodne. Já sama bych doporučila všem, aby právě tyto alternativní metody vyzkoušeli taky, protože jsou nejen jednoduché, ale samozřejmě účinné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je s tím trošku práce ze začátku, než se výluhy provedou a tak dále, ale ušetří se peníze.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Tak otázka ještě jedna a bude už poslední. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Velčár. Prosím vás, já jsem se chtěl zeptat ohledně těch slimákům, protože s nimi svádím boj už docela dlouho. Já teda o těch parazitických hlísticích jsem slyšel, ale chtěl jsem se zeptat, kde se dají sehnat a taky jsem v televizi slyšel takový pořad, že nějaký pán se rozhodl, že to musí jako použít, v podstatě celá vesnice dejme tomu, jo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak to nemá cenu.
osoba
--------------------
Tak se chci zeptat jak to je?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Bylo by krásné, kdyby celé vesnice ten přípravek používaly. Nicméně mám tu zkušenost, že byly obecní úřady, které to dokonce zafinancovaly pro celou obec a objednaly to pro všechny pěstitele. Takže to je opravdu zásluhyhodné, a to chválíme. Jinak ty hlístice samozřejmě, protože to je živý organismus a nedá se to dlouhodobě skladovat, tak je to vždy na objednávku. My nemůžeme říct, kde se to dá koupit, ale můžeme říct, že se to nedá koupit. Takže v síti supermarketů se to koupit opravdu nedá, ty na to nemají podmínky. Nicméně je v Praze jedna malá zahrádkářská prodejna, která se na to specializuje, kde to je možné si objednat a jinak potom je v Brně firma na biologickou ochranu, tam také je možné objednat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jinak jsem chtěla říct, že co se týká té ochrany ať už je to proti čemukoliv, neboli proti rozšířeným plošně chorobám a škůdcům, ať už jsou to lalokonosci nebo ať už je třeba rez na hrušních nebo strupovitost, tak tady samozřejmě to platí pro všechny, že pokud tu ochranu si dělá jenom jeden člověk, tak určitě to nepomůže. Takže v těchto případech by měli se zapojit všichni.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se s tím slimákem stane, když tam nastoupí ta hlístice?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ta hlístice do něj vstupuje dýchacím otvorem, to je takový otvor po straně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ho zahubí?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A ona v tom těle slimáka se množí. Pokud se to někomu zdá drastické, no, tak ať si nechá zamořit zahradu slimáky. Vím, že byl jednou takový pochybný pořad na jedné televizi, kde jako dokonce Liga na ochranu zvířat vystoupila. Tak prosím, ochrana zvířat se týká pouze teplokrevných živočichů, nikoliv slimáků, takže klidně je můžeme nechat napadnout těmi hlísticemi, které se v těle slimáka namnoží a tím ho zahubí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně možná je také třeba hodně dbát o zahradu, aby tam nebyly takové ty temné vlhké kouty, kde je to právě ráj pro slimáky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, určitě, víme, co máme chalupu v Jizerských horách, když se kouknu po okolí, tak někdo kolem domu to má spíš jako skladiště všeho možného starého nepoužitého a to jsou všechno ideální místa, pod co zalézají slimáci, přezimují tam a množí se tam.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bych řekla, že hodně pro ně ideální je ráj neposekaná tráva.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A neposekaná tráva, to je teda pro ně ráj a nejenom pro ně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ta roste teď jako z vody, protože hodně prší.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ještě bude naše téma pokračovat na webu 2.rozhlas.cz. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář tam budou odpovídat na vaše otázky a za 14 dnů téma okurky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.